Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Evropu dusí dluhy, Indie a Čína rostou

Česko

Země, pro které byl rok 2010 zlomový: Zadlužené země eurozóny jako Řecko a Irsko padají ke dnu...

PRAHA Krátce poté, co euro oslavilo své desáté narozeniny, ho málem skolila nákaza dluhové krize. Největší drama světové ekonomiky se tedy odehrávalo na prknech eurozóny a otřásalo tímto světově největším ekonomickým svazkem v základech.

Země eurozóny se potýkaly s problémy obrovských dluhů a během roku 2010 se vášnivě debatovalo o současném stavu i budoucnosti společné měny.

Obzvlášť v posledních měsících roku se opakovaně v médiích vznášela otázka, zda dluhová krize, která vypukla v Aténách, již přetéká přes státní hranice a zaplavuje slabší články evropské měnové unie. Nové termíny roku 2010 V roce 2010 vznikly a časem zdomácněly nové termíny a obraty jako „periferie Evropy“, „úsporný rozpočet“ nebo „kvantitativní uvolňování“. Anglické slovo „austerity“, které česky znamená přísnost či strohost, se stalo od vypuknutí řecké krize nejčastěji vyhledávaným slovem na Websterově internetovém slovníku.

Pozitivním jevem bylo, že se státy eurozóny přiměly k nečekané spolupráci. Novou úroveň spolupráce si z řecké krize odnesly i velké světové instituce jako EU a MMF, které přiměly všechny své členy víceméně hledat a najít společná řešení vznikajících problémů. Vytvořily ochranný val ve výši 750 miliard eur k záchraně eura a státy poslušně zavedly extrémní úspory, aby snížily své obrovské státní dluhy. Řecko a Irsko přijaly nabízenou pomocnou roku, Portugalsko se této pomoci zatím snaží vyhnout, ale slabý bankovní sektor a nízký ekonomický růst spíš naznačují, že se bez ní v roce 2011 neobejde.

Možná je bude následovat i Španělsko s obrovskou nezaměstnaností a veřejným dluhem.

Nehledě k těmto otřesům se ale bude eurozóna v příštím roce rozšiřovat, hned v lednu o Estonsko. Němcům se začíná dařit a lze předpokládat, že je čeká ekonomický růst i růst vývozu i v příštím roce. Amerika stojí, Asie expanduje Podle některých ekonomů finanční krize skončila v roce 2008, podle některých až nyní. S problémy se v roce 2010 potýkalo nejen evropské společenství, ale i Spojené státy. Na podzim se americká centrální banka Fed pod vedením Bena Bernankeho rozhodla do americké ekonomiky vlít 600 miliard dolarů. Tisknutí nových a pravděpodobně inflačních peněz vyvolalo všeobecné obavy z inflace. I když nejdřív dolar oslabil, vypadá to, že je americká ekonomika na cestě k oživení. Naproti tomu asijská ekonomika, ve které letos přebrala prvenství Japonsku stále sílící Čína, nabrala dobrý kurs.

Čína hodlá během příštích pěti let investovat do své infrastruktury bilion dolarů. Vlády Indie i Číny se snaží snižovat narůstání hotovosti v oběhu a zabránit tak inflačním tendencím. Indie měla také velmi dobrý rok i proto, že byla celkem imunní vůči problémům, které zmítaly ekonomikami vyspělých zemí, Možným problémem budoucnosti Indie je však také inflace. Rok 2010 ve světové ekonomice ale nebyl ve všech ohledech špatným rokem.

Podle některých ekonomů dokonce přinesl mnohá pozitivní překvapení. Ameriku nečekalo druhé potopení do recese a čínskou ekonomiku nečekal tvrdý pád. Globální ekonomika dokonce vzrostla téměř o pět procent.

Poučení z krizí pro rok 2011 Každopádně z každé krize plynou důležitá poučení do budoucna. Evropská unie si jich vzala hned několik. Němci sice stopli vytvoření eurobondů čili dluhopisů vydávaných Evropskou unií, ale stali se z nich největší obhájci a ochránci společné měny i eurozóny.

Evropská unie začala razantně řešit budoucí problémy a důležitou změnou je, že v roce 2013 zavede nový mechanismus, díky kterému nebudou případné ztráty spojené s vládními dluhopisy platit pouze státy, ale hlavně soukromí investoři.

Země eurozóny nečeká podle ekonomů lehký rok. Nehrozí snad, že by se rozpadla nebo že by bylo vážně ohroženo euro, každopádně ale úsporná opatření zpomalí ekonomický růst.

Naproti tomu se budou dynamicky rozvíjet země jako Ghana, Katar nebo Etiopie, jejichž ekonomiky porostou dvojcifernými čísly. Úspěch bude slavit i Latinská Amerika, hlavně její otevřený bankovní sektor i obrovský počet nových pracovních míst. Hlavní slovo budou i v příštím roce mít nové technologie.

***

SPOJENÉ STÁTY

Kdy se začne americká ekonomika vzpamatovávat? Podle Národního ústavu ekonomického výzkumu se tak stalo již v červnu 2009, ale ekonomické ukazatele jako třeba nezaměstnanost tomu nenasvědčují. Popularita prezidenta Obamy klesá, ačkoli se mu podařilo reformovat zdravotnictví a zajistit pojištění padesáti milionům lidí, kteří žili bez něj.

Zachránil také před bankrotem velké banky i automobilky. Na podzim se Americká centrální banka (FED) rozhodla k radikálnímu kroku – pumpovat až do příštího června do americké ekonomiky 75 miliard dolarů měsíčně ve snaze ekonomiku těmito injekcemi oživit.

Opatření takzvaného „kvantitativního uvolňování“ by mělo snížit úrokové sazby, podpořit půjčky a investice a přimět Američany víc utrácet a podnikatele vytvořit nová pracovní místa. V případě, že se oživení nepodaří, zvýší se inflace a sníží hodnota dolaru. To, jestli se USA odrazí od současného pomyslného dna, bude patrné až časem. Příští rok podle odborníků nepřinese USA inflaci, ale tříprocentní ekonomický růst. Amerika se ale jen stěží navrátí k časům bezstarostného utrácení.

ČÍNA

Čínská ekonomika byla i letos nejrychleji se vyvíjející velkou ekonomikou světa.

Dvojciferný ekonomický růst, na který si Čína za poslední tři dekády už zvykla, stojí na pilířích obrovského vývozu a velkých investic do výroby a infrastruktury. Domácí ekonomice stále vévodí především státní firmy, ačkoli se tu a tam objevují i soukromníci. V roce 2011 Čína pravděpodobně odebere Americe její prvenství světového výrobce. Každopádně v čínské ekonomice kvete mimo obchodu i korupce a nebezpečně nízko se pohybuje domácí spotřeba, protože Číňané raději šetří než utrácejí. To nezměnil ani fakt, že se vloni dynamicky rozvíjela hi-tech sféra a zvýšila počet miliardářů v zemi. Čína se vyznačuje tím, že dělá jen to, co je pro ni samu výhodné. Využívá silně podhodnoceného jüanu, ignoruje Nobelovu cenu míru mířící k čínskému disidentovi a když se jí to hodí, neváhá podpořit i země, jako je Severní Korea. Podle odhadů agentury Goldman Sachs se čínský maloobchod za příštích deset let zhodnotí z 1,8 bilionu dolarů ročně na 6 bilionů dolarů. „A o tom bude celá příští dekáda,“ říká Jim O’Neill z Goldman Sachs.

INDIE

Indické hospodářství rostlo letos prudkým tempem. Ekonomika překonala světovou hospodářskou a finanční krizi a vzrostla ve druhém čtvrtletí o 8,9 procenta. Indii se podařilo úspěšně oživit svůj průmysl i zemědělství. Růst hrubého domácího produktu za třetí čtvrtletí předčil optimistické předpovědi analytiků agentury Reuters. Zvýšila se domácí poptávka a vzrostly i investice. Indická centrální banka se snaží čelit možné inflaci a přitom neutlumit nastartovanou ekonomiku. Předpovědi indické ekonomické budoucnosti se také rýsují dobře. Pokud zvládne hrozící inflaci, má tempo jejího ekonomického růstu ještě zrychlit. Aby se druhá nejlidnatější země světa stala věrohodným obchodním partnerem, musí vyřešit řadu problémů, jako je korupce. S rostoucí poptávkou po energii chce Indie v blízké budoucnosti postavit celkem 20 jaderných reaktorů.

Indie chce během příštích pěti let investovat 50 miliard dolarů do zbrojního průmyslu. Také se rozhodla, že zpevní své křehké vztahy s Čínou, a jejich vzájemný obchod by měl během pěti let dosáhnout 100 miliard dolarů.

NĚMECKO

Vliv Německa na ekonomiku eurozóny stále stoupá a letošní rok byl pro Němce dobrým rokem. Dvacet let po sjednocení obou částí a deset let po přijetí eura chytla německá ekonomika konečně druhý dech. Němci uspěli svou kázní, která se projevila jednak v tom, že si velmi ukázněně půjčovali peníze, a to jak rodiny, tak stát. Díky nízkému státnímu deficitu nemuseli Němci snižovat výdaje nebo zvyšovat daně, a také proto uspěli v dobývání nových trhů v Asii i Latinské Americe. S rozvíjejícím se exportem se snížil i strach Němců investovat nebo tvořit nová pracovní místa. Míra nezaměstnanosti v Německu klesla nejníže za posledních 18 let. Ačkoli oficiální zástupci Němců v čele s železnou lady Merkelovou vehementně obhajují euro, hlasy běžného lidu se různí. Návrat marky si podle veřejného výzkumu přálo ještě v létě 64 procent Němců, v prosinci je to už jen každý druhý Němec. Svaz německých bank v prosinci uvedl, že začátkem roku měli Němci doma 13,6 miliardy marek, z toho 6,6 miliardy bankovek a sedm miliard v mincích. Že by z pouhého sentimentu? Nebo pro případ, že by se marky vrátily někdy do oběhu?

ŘECKO

Jeden z prvních signálů, že s ekonomikou eurozóny není úplně všechno v pořádku, přišel z Řecka. Pravdivý obraz problémů řecké ekonomiky začal vyplouvat na povrch a už v dubnu bylo jasné, že schodek státního rozpočtu není šest procent, ale celých 12,5. Na dluhu ve výši 360 miliard eur se podepsalo špatné hospodaření předešlých let, kdy Řekové neplatili své závazky a přepisovali správné údaje.

Evropská unie tušila, že se na země společné měny valí problém gigantického rozměru, ale s jeho řešením v počátku otálela. Koncem dubna snížila ratingová agentura Standard & Poor’s ohodnocení Řecka, řecké dluhopisy se propadly a spolu s nimi zaznamenaly propad i světové burzy a euro, které kleslo na čtyřleté minimum. EU s MMF poskytly Řecku tříletou půjčku ve výši 110 miliard eur, ale pod závazkem, že Řecko samo bude radikálně šetřit.

Rozpočtové škrty ve státní správě, posunutí hranice důchodového věku nebo zvýšení daní vyvolalo mohutný nesouhlas Řeků. Ti zaplavili ulice Atén v demonstraci, která stála tři lidské životy. Podle mnohých analytiků je řešení problémů Řecka jen dočasné a je spíš jejich tříletým odkladem.

IRSKO

Druhou zemí, která v roce 2010 požádala o finanční pomoc Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond, se stalo Irsko. Jeho situace i původ problémů jsou diametrálně odlišné od Řecka. S přijetím eura se Irsku, tehdy považovanému dravostí a sílou své ekonomiky za keltského tygra, otevřely možnosti čerpání půjček z bezedné pokladny Evropské unie. Lidé si pořizovali domy na hypotéky, developeři a spekulanti nevěděli, kam dřív skočit. A osamocené hlasy, varující před kolapsem nadhodnoceného realitního trhu, v té vřavě každý lehce přeslechl.

Zhroutil se realitní trh a s ním i bankovní systém. Irská vláda se ale ke svým problémům postavila čelem a velice brzy, na rozdíl od Řeků, pochopila, že musí zavést přísná opatření, aby se země ze svého rostoucího deficitu vzpamatovala. Dublin sepsal úsporný plán na příští čtyři roky, díky němuž ušetří 15 miliard dolarů. Pod pěkným jménem „Plán ozdravení“ se skrývá ztráta 25 tisíc pracovních míst, snížení sociálního zabezpečení, minimální mzdy i důchodů. Průměrnou irskou rodinu budou stát úsporná opatření 5800 dolarů ročně.

ŠPANĚLSKO

Čtvrtá největší ekonomika eurozóny se začátkem roku začala pomalu probouzet z recese, ale díky vysoké zadluženosti musela španělská vláda sáhnout k úsporným opatřením. Ke stagnaci ekonomiky přispívá také vysoká zadluženost domácností a snížená poptávka po spotřebním zboží.

Nezaměstnanost byla v minulém roce na dvojnásobku evropského průměru a tvořila 20 procent. V rámci úsporných opatření se španělská vláda rozhodla přestat vyplácet dlouhodobě nezaměstnaným, jejichž počet dosáhl rekordních 600 tisíc, měsíční částku 426 eur (10 500 Kč). Španělsko je sice úvěrově mnohem silnější než ostatní rizikové země eurozóny, ratingové agentury se ale snížením bodů zaměřily na jeho problematický bankovní sektor, který bude na pokrytí svých ztrát potřebovat kapitál ve výši 17 miliard eur (428 miliard Kč). Pesimistické prognózy odhadují sanaci bankovního sektoru dokonce až na 306 miliard eur (asi 7,7 bilionu Kč). Pokud se bude chtít Španělsko v příštím roce obejít bez pomoci EU, bude muset pokračovat v reformách trhu práce, bankovního sektoru a realizovat důchodovou reformu.

PORTUGALSKO

Jednou z nejzadluženějších zemí eurozóny je Portugalsko. Země, která svrhla diktátorský režim až v 70. letech minulého století a která vstoupila spolu se Španělskem roku 1999 do eurozóny, je v současnosti jednou z jejích nejchudších částí. Portugalskou situaci zhoršuje i fakt, že výrazný hospodářský růst není na obzoru. Portugalská vláda se zavázala, že radikálně sníží státní deficit, ale po devíti měsících roku 2010 se ukázalo, že se naopak o 2,3 procenta zvýšil. Portugalci disponují vysokými dluhy a nízkou likviditou. Situace se vyhrotila na podzim, když o pomoc EU a MMF požádalo po Řecku i Irsko. Investoři viděli další možný článek v padajícím dominu právě na Pyrenejském poloostrově. Portugalci se zatím pomoci brání. Velká obchodní provázanost se sousedním Španělskem ovšem zvyšuje riziko, že pokud by zbankrotovalo Portugalsko, stáhne s sebou i sousední Španěly, jejichž ekonomika je mnohem větší než irská, řecká a portugalská dohromady. Ve snaze přesvědčit svět o své schopnosti vyřešit domácí problémy samostatně přijala v prosinci vláda sérii opatření k podpoře ekonomiky.

BRAZÍLIE

Brazílie v roce 2010 potvrdila, že je klíčem k Latinské Americe. Celosvětová krize největší jihoamerickou ekonomiku příliš nezbrzdila a i letos zahraniční zájem o brazilské suroviny rostl. Během posledního roku přibylo v Brazílii 1,5 milionů pracovních míst a HDP rostl třikrát rychleji než americký HDP. Největším brazilským obchodním partnerem se stala Čína. Pragmatická ekonomika Brazílie, orientovaná na ekonomický růst, ani letos nezohlednila dopad mohutného kácení deštných pralesů nebo regulaci geneticky modifikovaných plodin. Sociální opatření prezidenta Da Silvy dostala během několika minulých let miliony Brazilců z bídy, země se ale i letos musela potýkat s obrovskou chudobou. V říjnu vystřídala prezidenta ve funkci jeho dlouholetá spolupracovnice Dilma Rousseffová, která se v lednu stane první prezidentkou země. Její nově zvolený tým ekonomických lídrů bude pokračovat ve směru, který nastolil Da Silva. Brazílii v příštích letech čekají gigantické investice do infrastruktury, protože bude hostitelskou zemí jak Mistrovství světa ve fotbale, tak i Olympijských her v roce 2014.

GHANA

Ghana je druhým největším výrobcem kakaa na světě a v těžbě zlata stojí na druhém místě v africkém regionu. Podle mnohých ekonomických předpovědí se díky novým nalezištím ropy stane s hospodářským růstem v dvojciferných číslech Ghana v příštím roce nejrychleji se rozvíjející menší ekonomikou světa .

Během příštích let se v Ghaně posílí urbanizace, rozšíří ghanská střední třída a poptávka po moderním zboží a službách. V zemi, kde se o politickou moc většinou střídavě dělí dvě hlavní strany, se procesu demokratizace daří dobře a je považován za nejúspěšnější v celém subsaharském regionu. Ghana má velkou naději, že dokáže využít ohromných finančních prostředků, které budou nově plynout do této africké ekonomiky, správně a legálně, a nepůjde ve stopách sousedních zemí, jako je Nigérie, ve kterých příliv financí z ropy ovládla korupce. Ghana si proto bere příklad spíše z těžby ropy zemí, jako je Norsko. S těžbou 120 tisíců barelů ropy denně se Ghana zařadí na sedmé místo v subsaharském regionu a během příštích tří let se podle všeho její produkce zdvojnásobí.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!