Dnes peníze vymáhají soukromí exekutoři a soudní vykonavatelé. V budoucnu zbydou jen exekutoři.
PRAHA Než přijde exekutor a rozprodá domácnost, musí exekuci nařídit soud. V budoucnu bude ale možná rozhodnutí ležet jen na samotném exekutorovi. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil totiž ve své plánované justiční reformě navrhuje soudům tuto pravomoc odebrat. Soudní nařizování exekucí je podle něj jen formalitou, která brzdní věčně přetížené soudy.
Proti návrhu se zvedly hlasy kritiků. Obávají se, že další posílení exekutorských pravomocí může být nebezpečné. Například podle názoru advokáta Matěje Dvořáka, spolupracovníka organizace Iuridicum Remedium, který se exekucemi dlouhodobě zabývá, se sníží možnost sledovat a kontrolovat kroky, které exekutor provádí. „Díky tomu vznikne prostor pro svévoli a manipulování exekucemi,“ míní Dvořák. Těžko půjde podle něj kontrolovat třeba to, jestli si exekutor neohýbá zákonné lhůty: „Trošičku to ve mně vyvolává obavu z toho, že si exekutoři budou dělat, co budou chtít.“
Kritiky se chytili i politici. Pospíšilův záměr napadl například Jiří Dienstbier mladší, stínový ministr spravedlnosti a kandidát ČSSD na pražského primátora.
Ministerstvo obavy odmítá s tím, že v případě sporu se soud do věci vloží coby odvolací instance. „Jelikož budou soudy odbřemeněny od nesporných věcí, budou se moci o to více věnovat sporům v rámci probíhajících řízení. Soudy tak zůstanou i nadále důležitým obranným mechanismem proti eventuální svévoli exekutora,“ namítá Jiří Hovorka, šéf tiskového oddělení ministerstva. Jak bude tento opravný prostředek konkrétně vypadat, ovšem ještě ministerstvo neví. Možný nárůst svévole ve vymáhání odmítá i viceprezident exekutorské komory Jiří Prošek: „Exekutor může udělat chybu stejně jako jiný úředník. A třeba pravděpodobnost, že se špatně placená úřednice na soudě nechá uplatit, je zjevně vyšší než v případě exekutora.“
Podle Proška ovšem exekutoři po nárůstu pravomocí nebaží. „Naprosto o to nestojím. Ministerstvo chápu, chce zjevně pomoci soudům, pro mě to bude jen další práce navíc a dovolím si tvrdit, že to je názor drtivé většiny exekutorů. Budu jen rád, když návrh neprojde,“ tvrdí Prošek. Minimálně část soudců návrh vítá. Pro se vyslovil třeba někdejší prezident Soudcovské unie Libor Vávra.
Kritiku sklidil i druhý Pospíšilův „exekuční nápad“: zrušit dvoukolejnost ve vymáhání pohledávek. Do budoucna by totiž vymáhání mělo zůstat plně na bedrech soukromých exekutorů a soudům a jejich vykonavatelům zbudou exekuce dětí.
Podle Dvořáka tím věřitelé přicházejí o možnost volby: „Soudní vykonavatelé jsou levnější a v některých případech i rychlejší.“ Platí to podle něj například v případě, kdy věřitel ví, jak a kde dlužníkovi peníze zabavit. Soudy a soudní vykonavatele proto s oblibou používají mobilní operátoři či banky, kterým lidé platí převodem na účet.
Za první pololetí letošního roku řešili exekutoři podle statistik ministerstva přes 363 tisíc případů, soudní vykonavatelé více než dvakrát méně – zhruba 150 tisíc.
***
„Bude to práce navíc a dovolím si tvrdit, že to je názor většiny exekutorů. Budu rád, když návrh neprojde.“
K VYMÁHÁNÍ PENĚZ NEBUDE TŘEBA SOUDŮ
Podle návrhu ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila by soudy napříště neměly rozhodovat o nařizování exekucí. Tato pravomoc by měla být jen na exekutorech samotných. Ministerstvo tvrdí, že soudní nařizování exekucí je beztak jen formální a soudy touto „mechanickoadministrativní agendou“ jen ztrácejí čas. Kritici naopak tvrdí, že se nebezpečně posílí pravomoci exekutorů a vznikne prostor pro svévolné vymáhání pohledávek. Věřitel si dnes může vybrat, jestli svěří vymáhání soukromým exekutorům nebo soudu a jeho vykonavatelům. Pospíšil chce ovšem tuto, jak říká, „dvojkolejnost“ ukončit a vymáhání svěřit výhradně exekutorům. I v tomto případě vidí ministerstvo výhodu v tom, že přetíženým soudům ubude práce.
