Petr Řehoř je především malíř, ale také kurátor, který buď přiváží finské umění k nám, nebo naopak vyváží české autory do Finska. Právě on domluvil, aby se v Helsinkách uspořádala velká výstava Jiřího Koláře a také menší výstava Běly Kolářové. Tentokrát připravil spolu s Mikou Karhu expozici současného finského umění.
Sám Řehoř nepředstavuje obrazy, ale hned u vchodu nás vítá jeho rozměrná instalace Strom umění. V ní se setkávají přírodní tvary kmene s technicistní konstrukcí a svítícím písmem. Právě jeho objekt patří k dominantám celé výstavy a svědčí o autorově invenci. Pozoruhodné jsou dřevořezy Annu Vertanenové, která s touto grafickou technikou pracuje velmi originálně. Není u nás neznámá, zúčastnila se pražského grafického trienále a byla na něm oceněna. Některé její křehké listy, vytvářené dřevořezem kombinovaným s linořezem, jako by navazovaly na energická pole nebo vesmírné vize Václava Boštíka.
Minna Jaktkola naopak představuje svými rozměrnými obrazy pravý opak. Ty s drsností, nebo dokonce až agresivitou a výraznou barevností zachycují současný život. Významově i formálně svým způsobem nepřímo vycházejí z německé meziválečné nové věcnosti. Mika Karhu vyjadřuje ve svých pigmentových tiscích tragickou tvář současnosti, když připomíná teroristický útok na „dvojčata“ v New Yorku. Jaana Kokko vystihuje v audiovizuální instalaci Hlídkování -mytí nohou absurditu doby. S jemnou nadsázkou pracuje i v sérii fotografií Portrét tří sester a tří koní.
Do téměř surrealistické roviny se dostává cyklus snímků Saary Ekström nazvaný Když skryté podoby vyjdou na povrch. Jistě to však není na výstavě jediné dílo, které má až existenciální zabarvení. To platí i například o digitálním videu Markuse Lerkvise Zhnusení, na němž probíhá jakési podivné hemžení brouků, které má zřejmě symbolizovat také stav naší společnosti s jejím neustále se stupňujícím chaosem.
Je dobře, že se čas od času u nás objeví výběr ze současné výtvarné tvorby národů. o jejichž kultuře máme minimální představu. Dobře doplňuje akce představující umění, s nímž nás pojí letité kontakty, sem patří například výstava Praha - Berlín Intercity, kde se mladí Němci pravidelně představují u nás a Češi zase společně s nimi v Berlíně. Nedávno jsme také mohli v Rudolfinu vidět současné americké umění.
Přínosné je poznat umění menších evropských národů. Většinou jde o iniciativu jednotlivců, kteří mají vztah k určitému regionu a mohou výrazně obohatit naši výtvarnou scénu. Jako v tomto případě.
***
HODNOCENÍ LN ***
IKON@New Brave World Exhibition Group IKON taideprojekti - Helsinki Výstavní síň Mánes Do 4. 5. 2008
