V nohách mají pěkných pár kilometrů a v paměti fotoaparátu vyfocené živočišné druhy, o jejichž existenci většina jejich vrstevníků nemá ani tušení. Když potkáte studenty dobříšského Gymnázia Karla Čapka s batohy na zádech, nejsou na školním výletě, ale mají právě něco na způsob rozšířené hodiny biologie.
Poděkovat za to můžou nadšení svého učitele Ondřeje Bílého, který už několik let provozuje učební styl, který si sám pro sebe nazval „pašování znalostí“. Oficiální název projektu, Biologie v praxi, za sebou skrývá vyučování, cestování a zážitky na celý život.
Poznat alespoň to, co mi lítá nad hlavou „Expedice do NP Podyjí patřila opět do kategorie outdoorových, protože jsme si celé vybavení na pět dní poctivě každý nesli na zádech a pohybovali jsme se většinou mimo civilizaci. Podařilo se nám hned několik opravdu unikátních demonstrací a odchytů velmi vzácných zvířat, patřících mezi přísně chráněné nejen v české fauně.
Mezi ty nejlepší úlovky patří bezesporu samec i samička vzácného motýla martináče bukového a dva jedinci nádherně červeně zbarveného pavouka stepníka rudého. Jedním z největších úspěchů byl odchyt zhruba 130 cm dlouhé užovky stromové (Zamenis longissimus ) – našeho největšího a nejvzácnějšího hada vůbec. Studenti měli možnost si zvířata prohlédnout, vzít do ruky a hlavně pozorovat je v jejich přirozeném prostředí.“ Takhle vypadají zprávy z každého biologického projektu. „Když jsem začal před pár lety na gymnáziu učit, zjistil jsem, že úroveň teoretických znalostí dětí je velmi solidní. Jenomže když vyjdou ven, nepoznají ani, co jim lítá nad hlavou, ani po čem chodí, nevědí nic o přírodě, která je obklopuje. To mi vadilo,“ vzpomíná Ondřej Bílý na počátky svého praktického vyučování.
Proto se rozhodl vzít žáky do terénu. Jak Biologie v praxi v praxi probíhá? Vybere se oblast zajímavá biologicky, geologicky, zoologicky či jakkoli jinak a stanoví se cíle projektu. „Snažíme se, pokud to jde, aby naše expedice byla zaměřena také na pomoc dané oblasti. I tím se žáci učí, protože poznávají, jak se v terénu chovají profesionálové,“ vysvětluje Bílý.
Pro každý takový projekt je proto nezbytné sehnat odborníky na danou problematiku. „Většinou s námi jezdí mí kolegové nebo kamarádi z fakulty,“ doplňuje mladý učitel.
„V sobotu ráno jsme byli odvezeni na lokality – jeskyně Tereza a Hynštova ventarola, kde speleologové provádějí výkopové práce. Ty zde probíhají již více než pět let a zrovna v ten den, kdy jsme tam byli, se povedlo při jednom odstřelu objevit nový a dosti velký dóm se zachovalou kompletní krápníkovou výzdobou. Unikátní objev. Výkopové práce v terénu byly namáhavé a studenti se časem změnili ve veliké zabahněné koule.
Nedělní exkurze potom byla do jednoho z nejstarších a největších komplexů Moravského krasu – jeskyně Býčí skála. Prošli jsme klasický turistický okruh i následující 3 kilometry veřejnosti nepřístupných prostor. Tuto lokalitu nám dali místní jeskyňáři jako poděkování za pomoc,“ napsali studenti letos v únoru.
První tři roky pořádal Ondřej Bílý expedice se studenty na jejich vlastní náklady. Když potom svou činnost prezentoval na mezinárodních setkáních, zjistili, že takhle se biologie neučí nikde v Evropě. Právě to se stalo motivem k pokusu sepsat projekt, který nakonec získal grant, a je tak spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR.
Plán expedic je nyní tříletý. Od ledna do června 2009 už díky němu vyjelo za poznáním téměř osmdesát studentů dobříšského gymnázia. I plán akcí na letošní školní rok je pestrý – mykologická, geologická, zoologická, ptačí či rybářská expedice zavedou studenty od Orlických hor po Šumavu, na Sedlčansko i do Podyjí. Aby se předem vyloučili ti, kteří se chtějí jen „ulít“ z vyučování, jsou expedice vždy rovnoměrně rozloženy mezi všední dny a víkendy nebo prázdniny.
Informace zásobují školní wikipedii „Výstupy z expedic nám pomáhají při výuce. Studenti píšou deníky, zprávy i seznamy druhů. Právě seznamy druhů, které najdeme, nafotíme a popíšeme, potom přidáváme do školní wikipedie, to znamená, že každý, kdo si o našich akcích čte, má možnost se v aktivním odkazu o konkrétním živočichovi nebo rostlině dozvědět více.“
Díky financím z projektu získaly také učebny biologie a chemie nové interaktivní tabule, s vybavením i databankou nasbíraných údajů pracují ve svých hodinách i ostatní vyučující. Je přece něco jiného vidět živočicha nakresleného nebo vyfoceného v učebnici – a na filmu, kde ho drží v ruce spolužáci.
Aby měl srovnání, podrobil na začátku projektu Ondřej Bílý na sto přihlášených studentů vstupnímu testu, kde si ověřoval jejich znalosti. Na výsledky výstupního testu si musí ještě dva a půl roku počkat.
Praktický dopad své činnosti ale vidí na akcích i mimo ně. Nikdo ze studentů už nepřijde na dvoudenní výšlap v džínách. Všichni vyměnili letní spacáky za pořádné vybavení. Díky kurzům první pomoci, které jsou součástí, se dokážou postarat o zraněného kamaráda. A někteří z nich si výrazně zlepšili známku z biologie.
Nejméně pětadvacet dobříšských středoškoláků si už bude celý život pamatovat, co je to kandík psí zub, dalších dvanáct ví, jaké to je stanovat na sněhu. A všichni nejspíš pochopí, proč chránit přírodu.
***
Oficiálně se projekt jmenuje Biologie v praxi. Jeho učitel Ondřej Bílý si ale pro sebe tenhle styl vyučování nazval „pašování znalostí“.
