Vitásková, která se k pátečnímu jednání ze zdravotních důvodů nedostavila, čelila obžalobě ze zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinností při správě cizího majetku. Místopředsedkyní úřadu totiž v minulosti jmenovala bývalou nejvyšší státní zástupkyni Renátu Veseckou. To bylo v rozporu se zákonem, neboť Vesecká neměla patřičnou praxi v energetice.
Státní zástupce Kamil Špelda původně Vitáskovou vinil i z toho, že úřadu vyplácením mzdy Vesecké vznikla škoda. To soud neuznal, protože Vesecká pro úřad skutečně pracovala. „Okresní soud, a má to potvrzeno i rozhodnutím krajského soudu, dospěl k tomu názoru, že tím škoda způsobená nebyla. To je věc, ve které se neshodneme,“ řekl Špelda.
  |
Vitásková před soudem během líčení řekla, že podmínka praxe nebyla v době nástupu Vesecké důsledně definovaná. Odmítla, že by vytvořila pozici místopředsedkyně úřadu účelově pro někdejší nejvyšší státní zástupkyni Veseckou. Úřad podle ní čelil nárůstu právní agendy a potřeboval zkušeného právníka hlavně z oblasti státní správy, což Vesecká splňovala. Personální otázku podle svých slov řešila Vitásková se Soudcovskou unií nebo Unií státních zástupců. O posílení právního oddělení ERÚ vypovídali dříve před soudem i jeho bývalí místopředsedové.
Podle soudu se Vitásková skutečně snažila zajistit úřadu kvalifikovaného právníka. „Ačkoli původní cíl obžalované nebyl protiprávní, ale společensky žádoucí, cesta, kterou zvolila, byla v rozporu nejen s energetickým zákonem, ale i v rozporu s trestním zákoníkem,“ řekl soudce Zdeněk Chalupa.
Odmítl, že by uložený trest byl nepřiměřený, jak namítala obhajoba. „Význam špatného příkladu, který obžalovaná svým jednáním dala, nelze bagatelizovat,“ řekl soudce. Uvedl, že trest mohl být až pětiletý a nižší trest s podmíněným odkladem uložil i proto, že soud trval už od roku 2016.
Vitásková stála v čele úřadu, který sídlí v Jihlavě, v letech 2011 až 2017. Vesecká byla místopředsedkyní od listopadu 2014 do června 2015.
