30. března 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Kolikrát se ještě posune malá ručička? Odpovědi na 7 nejožehavějších otázek ke konci střídání času

Letní čas | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Letní čas | foto: Shutterstock

PRAHA Europoslanci v úterý odhlasovali, že celoevropské střídání času zmizí v dějinném propadlišti. Podpořili, ať je to v roce 2021 a aby každá země mohla projevit svou svobodnou vůli, jestli má radši delší světlo, nebo tmu. Ale současně aby na konci vyplynul jednotný konsenzus a Evropa s jedním časem. Úkol je to nelehký a spolehnout se dá v zásadě na jediné: až se v noci na neděli druhá hodina změní ve třetí, nebude to naposledy. Kolem tématu se směšují přání a realita do těžko rozlišitelné skvrny, pročež LN shrnují fakta (nebo jejich nedostatek).

1. Proč už střídání nekončí?

Protože členské státy nedosáhly dohody, jestli se s přetáčením přestane v létě, nebo v zimě. Natožpak aby se na to mohly nachystat logistika a doprava. Musejí se třeba úplně předělat letové a jízdní řády. Evropská komise vyvolala nepodložená očekávání, že postačí říct „a dost“ a všechno bude.

Amsterodamské letiště Schiphol.

Abychom si připomněli časové reálie: když se společné unijní přehazování hodin zavádělo, chystalo se pět let, aby nepropukla anarchie. Nicméně končící předseda Evropské komise Jean Claude Juncker chtěl na rozloučenou vyslat signál, že Unie se zemím nemíchá do věcí, které náležejí jejich národní suverenitě. Ze všech oblastí, na nichž to mohl prokázat, si vybral zrovna střídání času. Aby to udělal ještě líbivější, avizoval, že není problém učinit změnám času konec od letoška. 

„Ukázalo se, že to bylo poněkud nepřipravené. Představa, že se pískne a od dalšího střídání času bude po všem, byla lákavá, ale to by se to muselo udělat nařízením. To Evropská komise udělat může, ale nechce,“ sdělil LN již dříve ministr dopravy Dan Ťok (za ANO), na jehož resort padá zodpovědnost za hladký výsledek ručičkové revoluce.