Pane řediteli, jaké důvody vás vedly k tomu, že jste se rozhodl vystavit práce českého umělce Zdeňka Sklenáře v Národní galerii Číny?
Když jsem při návštěvě Prahy v Galerii Zdeněk Sklenář spatřil výtvarný doprovod ke knize Zpěvy staré Číny a také mnohá další díla českého umělce Zdeňka Sklenáře, která mají spojitost s Čínou, byl to pro mne velmi významný objev. Kromě toho, že jsem v současnosti ředitelem Národní galerie, jsem také kunsthistorik. Zabývám se studiem dějin čínského umění dvacátého století. V tomto kontextu se intenzivně zajímám o umělecké osobnosti ze zahraničí, které vstoupily do kontaktu s Čínou. Byl jsem tedy přímo nadšen objevem tak velkého množství děl Zdeňka Sklenáře, která jsou hluboce spjata s Čínou a čínským uměním, to je materiál nebývalého významu.
Zdeněk Sklenář přijel do Číny v roce 1955 - to je rok mého narození. Později jsem se dozvěděl, že zde navštívil mnohá místa a setkal se s nejpřednějšími čínskými umělci. Jeho přátelství a dialog s čínskými umělci, stejně jako jeho zájem a inspirace čínskou kulturou a uměním, jsou bezesporu důležitým historickým důkazem umělecké komunikace a kulturní výměny mezi našimi národy a mají nevyčíslitelnou hodnotu.
V roce 2009 budeme navíc slavit šedesáté výročí navázání diplomatických vztahů mezi tehdejším Československem a Čínou; Národní galerie Číny si velmi cení toho, že za podpory pana Zdeňka Sklenáře mladšího máme jedinečnou možnost vystavit při tomto významném jubileu díla předního českého výtvarníka a že se mistrovská díla Zdeňka Sklenáře s čínskou tematikou navrátí, byť jen na chvíli, do Číny. Jsem také přesvědčen, že jak čínské umělecké a akademické kruhy, tak i široká veřejnost velmi přivítají a ocení tuto výstavu a že na ně umění Zdeňka Sklenáře silně zapůsobí.
* Můžete pojmenovat, co je na dílech Zdeňka Sklenáře čínské a co je západní?
Díla Zdeňka Sklenáře jsou překrásná a mají svůj unikátní styl. Jedinečnost stylu spatřuji právě v citlivé a organické harmonii spojení české výtvarné tradice s čínskými prvky, tato harmonie se obzvláště projevuje v dílech s čínskou tematikou. Zdeněk Sklenář byl dle mého názoru velkým umělcem, který nejenže se uměl dívat, ale dokázal vidět. Během několika měsíců, které strávil v Číně, navštívil čínské památky, poznal čínskou krajinu i čínské umění. Ale hlavně byl schopen z množství podnětů vybrat to nejdůležitější, nejtypičtější a nejvzácnější, co mu Čína mohla nabídnout. Čína mu přinesla novou inspiraci. Ale jen inspirace nestačí. Kolik západních umělců navštívilo Čínu, ale ne všichni dokážou nových impulzů využít a vytvořit originální díla s čínskými prvky. Zdeněk Sklenář dokázal svou čínskou zkušenost ve svém díle tvůrčím a geniálním způsobem zpracovat a zhodnotit. Právě převážně v jeho čínských ilustracích nalezneme mnoho čínských formálních prvků, tvarů, symbolů, motivů a stylizací, ale styl a technika zpracování těchto forem jsou typicky Sklenářovy, nikoli čínské. V grafickém zpracování vidím právě evropskou, západní tradici, jak ji znám. Důležité však je, že Zdeněk Sklenář jako moderní umělec vytváří geniálním propojením prvků obou tradic velice moderní umělecké dílo.
* Jak bude čínský divák vnímat používání čínských prvků cizím výtvarníkem?
Domnívám se, že čínský divák v tom především uvidí něco důvěrně známého a blízkého. Je to stejný pocit, jako když český zpěvák autenticky zazpívá čínskou lidovou píseň. Jsem přesvědčen, že na diváky to v prvé řadě zapůsobí svou bezprostřední blízkostí a že se jim Sklenářovy práce budou líbit. Ale Zdeněk Sklenář je především český umělec a je třeba si všímat hlavně specificky moderního výrazu jeho tvorby. Já osobně vysoce hodnotím mnohovrstevnatost přínosu této výstavy. Výstavou si nejen připomeneme vzájemné vlivy a hodnoty, které zde působily v minulosti, ale uspořádáním této výstavy také dokazujeme, že vzájemná inspirace a spolupráce mezi našimi národy v oblasti umění je stále živá. Chci tímto velmi poděkovat panu Zdeňku Sklenářovi mladšímu za to, že pro nás uchoval tak vzácná díla a že nám je přivezl do Číny.
O autorovi| MARTIN DOSTÁL, Autor je filmový režisér
