Internetový fanda a velký čtenář anglické beletrie Miloš Čermák se v Lidovkách (17.12) mocně podivuje nad českým knižním trhem, jakže nekopíruje prudký růst globálního prodeje tzv. e-knih, a hned nalézá viníka. Jsou to (hloupí) nakladatelé, staromilci znervóznělí z nových technologií, v genech snad mají zakódovaný papír, prostě (troubové) neschopné se přizpůsobit novým podmínkám trhu. A tak jim ujíždí pomyslný vlak s elektronickými knihami a sami se připravují o zisk. A co hůř, připravují o potěšení i majitele čteček, kteří, tak jako přítel Čermák, se knihkupectví v předvánočním mumraji obloukem vyhýbají. Jako správný trumbera nakladatel jsem se musel zasmát. Jak dokáže někdo ignorovat ekonomii! A to jsme spolu o chudnoucím nakladatelování mnohokrát mluvili. Trh je přece výsledkem kolektivního lidského chování, především zákazníků, a podnikatel nemá jinou možnost než mu velmi obezřetně naslouchat a vážit možnosti a rizika každé investice. To, že existují géniové, kteří dovedou zákazníkům nabídnout něco, o čem se nikomu nikdy nesnilo, a trh zcela změnit, to není pravidlo, to je vzácná výjimka! Kdyby na českém trhu existovala elektronická mezera, dávno by ji nějaký šikula využil bez ohledu na staromilství ostatních nakladatelů. Vždyť neexistuje významný prodej e-knih ani ve větších státech v Evropě. A tam, kde je, se prodávají i e-knihy anglické. A tak se do předem ztraceného podnikání pouštějí jenom internetoví fandové a trh je právem nelítostně trestá.
Důvody, proč nejsme v Americe, jsou jednoduché. Internetový prodej, včetně klasických knih, jimž e-knihy na internetu úspěšně konkurují, protože jsou bez poštovného o dvě třetiny lacinější, je pro miliardu (?) po celém glóbu roztroušených čtenářů anglických knih nesmírně výhodný. Anglicky čtoucích čtenářů po celém světě, nejen v Indii, mohutně přibývá, což navíc zkresluje statistiku růstu. Česko je naproti tomu malá, hustě obydlená země a knihkupectví má každý za rohem. Svědčí o tom i čísla internetového prodeje (7%). Mladší generace nepochybně vyrůstá u počítače a nepochybně bude s sebou časem neustále nosit nějaký lepší typ iPadu (jako dnes mobil) a možná, že si vytvoří i averzi vůči zastaralé papírové knize. Jenomže kde ty generace jsou? Nejvíc je třicátníků (200 000), dvacátníků (160 000) a v roce 1999 se už narodilo jen sto tisíc. Za celou další dekádu se křivka zvedla o pouhých 16 %. A co horšího! V každé generaci je úbytek čtenářů, navzdory rostoucímu počtu vysokoškoláků (polovina maturantů), kteří si zřejmě vystačí s internetem, natolik výrazný, že dlouhodobě vůbec nelze počítat s růstem poptávky. Není tedy divu, že počet nakladatelů i vydaných titulů už tři roky prudce klesá.
Není ani divu, že je nakladatel závislý na staromilných papírových čtenářích od čtyřiceti nahoru (80%prodeje) a na tu novou generaci e-čtenářů bude ještě dlouho čekat. A není dokonce ani jisté, jestli se vůbec lukrativního trhu dočká. Možná bude většina čtenářů, tak jako Čermák, číst už jenom anglické knihy.
Nakladatel je závislý na staromilných papírových čtenářích od čtyřiceti nahoru, tvořících 80 procent prodeje. Na generaci e-čtenářů bude ještě dlouho čekat.
O autorovi| ALEXANDER TOMSKÝ, publicista a nakladatel
