Kyrgyzský obchod snů za 12 miliard korun pro v oboru neznámou českou firmu Liglass Trading CZ dokázal rozvířit jinak poklidnou politiku středoasijské země. Kauzu Oleo Chemical, v níž uvázli právníci a podnikatelé kolem lobbisty Iva Rittiga, nyní v České republice rozplétají soudy. Dva zdánlivě nesouvisející případy se však začínají propojovat.
Pojítkem je Česko-kyrgyzská obchodní komora (vznikla na začátku roku 2017). Jedním z jejích zakládajících členů je (vedle majitele firmy Liglass Trading CZ Michaela Smelíka) podnikatelka Leona Benešová. Podle čtyř na sobě nezávislých zdrojů LN jde o partnerku byznysmena Michala Urbánka, který stál u zrodu petrolejářské firmy Oleo Chemical a jemuž v ní dodnes patří část akcií. Za údajné tunelování této společnosti jej soud zatím nepravomocně poslal na tři roky do vězení.
  |
Na lince Benešová – Oleo Chemical však existuje i obchodní propojení. Benešová je jednatelkou společnosti Wheel of Fortune (v překladu kolo štěstí), jejíž podnikatelskou náplní je pronájem nemovitostí. Letos v lednu se Benešová vzdala svého podílu a společnost, v níž zůstala jednatelkou, prodala firmě Grafenbach. A právě ta je pro příběh Olea Chemical důležitá.
Záhadné klubíčko firem
Grafenbach je totiž jednou z firem, které Oleu Chemical dluží peníze. Olejářská společnost se kvůli velkým dluhům dostala do insolvence. Grafenbach se stal jedním ze šťastlivců, kterému soud uznal jeho pohledávku ve výši 414 tisíc korun. Insolvenční soud rovněž rozhodl, že znepokojivou finanční situaci firmy Oleo Chemical by měla vyřešit takzvaná reorganizace.
Jako řešení, jak vybřednout z dluhů, Oleo Chemical navrhlo spojení s firmou Temperatior. Ta financuje provoz linky pro výrobu bionafty a je jedním z věřitelů, kterým Oleo Chemical dluží peníze. Temperatior nabídl, že poskytne 400 milionů korun na to, aby se Oleo Chemical zbavilo dluhů a firma se znovu postavila na nohy. Za firmou Temperatior stojí movitý třinecký podnikatel Grzegorz Hóta.
Grafenbach (jenž vlastní firmu Wheel of Fortune jednatelky Benešové) spolu s dalšími věřiteli, společnostmi Viveca Invest či Cruz Del Sur, jsou firmy, kterým Oleo Chemical dluží peníze. Zároveň však skrze shodné adresy, personální obsazení či zástavní práva mají blízko ke společnosti Temperatior, ovládané magnátem Hótou.
Majitel koupelnářské firmy Ravak Jiří Kreysa, jehož společnosti naopak nebyla uznána pohledávka vůči Oleu ve výši několika set milionů korun, průběh insolvence kritizuje. „Máme za to, že počínání dlužníka (Oleo Chemical) a části údajných věřitelů v insolvenčním řízení je vedeno s cílem, aby řízení vyznělo ve prospěch jedné podnikatelské skupiny. Věříme, že soudy zajistí spravedlivý výsledek insolvenčního řízení,“ řekl LN Kreysa.
Kdo napumpuje peníze?
Zpět ke kyrgyzské kauze. Firma Liglass Trading CZ vyhrála v hlavním městě Biškeku zakázku v hodnotě 12 miliard korun. Aby mohla začít s budováním hydroelektráren, bude na startu potřebovat stamiliony korun. Finanční kondice Liglassu přitom není zázračná – v roce 2014 nečinil obrat ani dva miliony a provozní výsledek hospodaření se propadl na minus jeden milion korun. Její majitel Michael Smelík tvrdí, že peníze sežene od transparentních investorů.
Nejvyšší soud úřaduje. Na svobodě je muž z Oleo Chemical |
V kontextu propojení Leony Benešové z Česko-kyrgyzské obchodní komory a firmy Oleo Chemical se nabízí otázka, zda Smelík jako potenciální investory neosloví či již neoslovil zmíněného třineckého podnikatele Hótu (jehož firma má do zadluženého Olea nalít 400 milionů) nebo spolumajitele Olea Chemical Urbánka.
Smelík ani Urbánek na dotazy neodpověděli. LN se pokoušely přes obchodní komoru zkontaktovat Benešovou, žádná odpověď však do uzávěrky nedorazila. Ozval se pouze mediální zástupce podnikatele Hóty, který popřel, že by se o kyrgyzské elektrárny zajímal. „S projektem nemá Grzegorz Hóta nic společného a nechce s ním být nijak spojován. Neprojevil žádný zájem o tuto zakázku a rozhodně do ní nebude nijak investovat,“ sdělil LN Marek Pražák.
Nejde o první propojení mezi Smelíkem a Oleem Chemical. LN v týdnu informovaly, že Smelík v roce 1997 koupil firmu Liglass, a .s., od podnikatele Kamila Jirounka. Ten je vedle Urbánka dalším zakladatelem Olea Chemical. Oba byli nepravomocně odsouzeni za údajné tunelování této společnosti. V kauze figurují i lobbista Ivo Rittig a jeho právníci z kanceláře MSB Legal (ti byli nepravomocně osvobozeni).
Důležitou osobou v okolí Smelíka je jeho kamarád a vlivný právník Drahomír Šachta, který Smelíkovi v kyrgyzském projektu poskytuje právní služby. Do roku 2012 byl Šachta považován za hlavního právního rádce lobbisty Rittiga. Když se na Rittiga provalily různé kauzy, Šachta se stáhl ze scény. Na ni se vrací až nyní v souvislosti se svým „kyrgyzským klientem“.
