Někteří z nich začali mít zhruba v posledním roce problémy v práci. Jako důvod přitom uváděli právě fakt, že figurují na seznamu lidí, kteří se takto symbolicky přihlásili k Havlovu odkazu. Feničovi dle jeho tvrzení začaly chodit e-maily s žádostmi, aby některé signatáře z webu vyškrtl. Nakonec se proto rozhodl stránku úplně vypnout. Od minulého čtvrtka je tak adresa www.letistevaclavahavla.cz prázdná.
Sedm let od smrti Václava Havla. Jeho památku na Hrádečku uctily desítky lidí |
„Psal mi například pán, že pracuje na magistrátu jednoho města. Když se měnilo politické vedení, nadřízený mu dával najevo, že může přijít o práci kvůli svým politickým názorům. Tou dobou jsem ani netušil, že stránky ještě fungují. Pána jsem vymazal ze seznamu, aby neměl potíže,“ řekl LN Fenič. „Pokud se mohu spolehnout na své omezené poznatky, rozdělení společnosti se prohlubuje, a to zejména co do hloubky příkopů, které mezi znesvářenými tábory stojí,“ komentuje případ Jan Herzmann.
Denně chodily stovky anonymů a výhrůžek
Pod internetovou peticí za přejmenování ruzyňského aerodromu na Letiště Václava Havla bylo podepsáno přes osmdesát tisíc lidí. Webové podpisy sice neměly právní relevanci, pomohly však podpořit iniciativu, s níž Fero Fenič přišel v prosinci 2011, po smrti symbolu sametové revoluce. „Jménem Letiště Václav Havla Praha vám přejeme příjemný let,“ ozvalo se z reproduktorů v některém z letadel poprvé 5. října 2012. Přesně 76 let po exprezidentově narození.
Už v té době zněly silně kritické hlasy, kterým návrh na přejmenování letiště nešel pod nos. „Za celou dobu mi přišlo pár děkovných e-mailů, denně jsem se však brodil stovkami anonymů a výhrůžek. Atakovali mě i lidé na ulici,“ popisoval Fenič před dvěma roky v rozhovoru pro LN. Nyní se tedy rozhodl stránku s peticí zcela vypnout. Nezachová se ani archiv lidí, kteří se pod ni podepsali.
„Každý měsíc mi přišly nějaké e-maily s prosbou, abych jejich odesílatele odstranil z webu. Začalo to už po posledních volbách do sněmovny a pokračovalo po prezidentském klání,“ popsal včera Fenič LN. Podle něj jde o trend, který se v současnosti šíří mezi lidmi; ve společnosti bují nálepkování a příkopy mezi lidmi jsou širší a širší.
Nepřekonatelné dělicí linie
To potvrzuje i sociolog Jan Herzmann. „Hlavní dělicí linie vede už několik let mezi příznivci a odpůrci Miloše Zemana a pan prezident svým vystupováním rozhodně nepřispívá k tomu, aby se uvedený rozpor zmírnil, či dokonce odstranil,“ přidal jeden pohled. „Přibližně v posledním roce se ovšem ještě více vyostřuje nevůle mezi příznivci a odpůrci premiéra Andreje Babiše, respektive podporovateli a kritiky Babišovy vlády. Dostáváme se jako společnost do stavu, kdy téměř nejsme schopni přes tyto názorové dělicí linie diskutovat,“ dodal Herzmann.
Dvě pětiny Čechů si myslí, že se v minulém roce zhoršily vztahy ve společnosti a politická situace, vyplývá z nedávno zveřejněného průzkumu agentury CVVM, která zkoumala mínění respondentů za uplynulý rok 2018. Může být politické smýšlení důvodem pro nepřijetí do práce? LN se ptaly personálních agentur, jestli pro své klienty „lustrují“ zájemce o zaměstnání i v tomto směru.
„Nikoliv, neprověřujeme politické smýšlení. Bylo by to dokonce diskriminační a protizákonné. Jestli tak činí samy firmy, nevíme, záleží na nich,“ řekla za společnost Grafton Recruitment marketingová manažerka Jitka Součková. Se stejným požadavkem se nesetkali ani v ManpowerGroup. „Když někdo hledá programátora nebo svářeče, politické smýšlení není vůbec důležité,“ uvedl komunikační manažer Jiří Halbrštát.