Osobnost rabiho Löwa a jeho náboženský, pedagogický a filozofický odkaz představuje dnes otevřená výstava v Císařské konírně na Pražském hradě. Na předměty i texty bohatá instalace, nazvaná po jednom z děl rabiho Löwa Cesta života (Derech chajim), byla připravena k podzimnímu výročí, kdy uplyne 400 let od rabínova úmrtí. Zároveň je příležitostí, jak věhlasného rabína, Jehudu Levyho (Löwa) ben Becalela (1525-1609), zvaného v židovském prostředí Maharal, přiblížit širší veřejnosti.
Přestože lze stěží najít další podobnou osobnost, ke které by se hlásilo tolik lidí s výrazně odlišnou náboženskou, filozofickou a kulturní orientací, zůstává jeho dílo mimo židovské náboženské učení stále málo známé a jeho osoba zastřena mnoha tajemstvími i legendami. K té nejvýraznější patří bezesporu pověst o golemovi. „Ironií je, že širší veřejnost zná dnes Jehudu ben Becalela především díky golemovské legendě, s níž byl spojen až v 19. století,“ dodal jeden z kurátorů výstavy Arno Pařík.
Golema uvedli v život němečtí romantici V Císařské konírně jsou proto vystaveny texty německých romantiků Sippurim (Příběhy), které po svém pražském vydání v roce 1847 uvedly pověsti o rabim Löwovi a jeho golemovi do širšího povědomí. Zmíněna jsou také další díla, literární, výtvarná, filmová i divadelní, v nichž se pověsti o golemovi objevují, včetně kreseb Mikoláše Alše, který v roce 1897 zpodobnil golema i rabiho Löwa. Výtvarnou podobou rabiho Löwa se zabýval také sochař Ladislav Šaloun, který mu vytvořil pomník, jehož návrh je v konírně také k vidění.
V předsálí pak jsou promítány ukázky z filmu Martina Friče Císařův pekař a pekařův císař, které patří v souvislosti s golemem k nejslavnějším. Podle druhého kurátora výstavy Alexandra Putíka má své právo na existenci pravý i vysněný rabi Löw, přestože rozpor mezi historickým obrazem této osobnosti a jejím převažujícím chápáním je propastný. Tento fakt ovšem nakonec posloužil jako východisko k pojetí celé výstavy, rozdělené na dvě hlavní části. První se věnuje historickému rabimu Löwovi a autentickým tradicím spojeným s jeho osobou a odkazem, druhá se zabývá legendami spojenými s jeho jménem a pátrá po jejich původu.
Expozice, zahrnující přes dvě stovky jedinečných sbírkových předmětů, má ovšem ještě podstatně širší historický rozměr. Dává návštěvníkům představu o tom, jak vypadala Praha za císaře Rudolfa II., a to z pohledu zcela specifického. Spisy židovského učence zaujaly nejen mnohé vědce na císařském dvoře, ale i samotného panovníka, s nímž se rabi Löw na Pražském hradě setkal. Jedním z exponátů výstavy na toto téma je mimo jiné stolní zvonek císaře Rudolfa II. ze slitiny sedmi kovů dle kabalistického návodu. Do Prahy jej zapůjčilo Uměleckoprůmyslové muzeum z Vídně. Rakouská metropole půjčila i unikátní dokument ze Státního archivu z roku 1597 s podpisem rabiho Löwa.
Učenec ovlivňující chasidismus Hlavní část výstavy je samozřejmě zaměřena na dílo rabiho Löwa, jeho výklad Tóry a Talmudu a dokumenty dokazující, že učenec významně ovlivnil chasidismus i moderní náboženský sionismus. Pamatováno je rovněž na osobní věci rabiho, vystaven je rodokmen, texty pojednávající o jeho dvou manželstvích, dětech, názorech na výchovu atd. Jeho život a dílo byly srostlé ovšem také s Prahou, s vývojem pražského ghetta a židovského hřbitova. Výstavu proto jaksi pomyslně propojuje trojrozměrné zobrazení Židovského města podle Langweilova modelu Prahy z 18. století.
Přes všechny klady expozice od vzácnosti exponátů, přes kvalitní doprovodné texty i zvládnutí celé historické i společenské šíře fenoménu zvaného rabi Löw je možné litovat jen faktu, že k výstavě, zřejmě z finančních důvodů, nebyl vydán stručný katalog, ale pouze reprezentativní obsáhlá kniha. Je sice k dispozici malý sešitek pro děti, avšak dospělý návštěvník bude možná litovat, že si nemůže zakoupit alespoň brožurku s fotografiemi vybraných exponátů. Publikace Cesta života, vydaná Židovským muzeem v Praze a Nakladatelstvím Academia, je určena především těm, kdo mají o toto téma hluboký, vědecký zájem.
***
Maharalův útěk z ghetta Cesta života. Rabi Jehuda Leva ben Becalel Císařská konírna, Pražský hrad 5. srpen - 8. listopad 2009 www.hrad.cz K výstavě je připravena i řada doprovodných programů. Od 3. června do 4. října je v muzejní Galerii Roberta Guttmanna k vidění například interaktivní Golem Petra Nikla. Ve spolupráci s nakladatelstvím Academia vychází k výstavě rozsáhlý doprovodný katalog v české a anglické verzi.
