Fiala po schůzce prohlásil, že se její účastníci shodli na potřebě silné ukrajinské armády teď i v budoucnu po dosažení příměří. Počítají s dalšími dodávkami vojenského materiálu.
Silná ukrajinská armáda má sloužit k odstrašení Ruska, které chce podle českého premiéra využít situaci a dál dobývat území. „Kdo volá po zrušení sankcí, pomáhá Rusku a stojí na straně agrese,“ dodal Fiala. Rusko podle něj na rozdíl od Ukrajiny nemá dost vůle k tomu, aby přistoupilo na příměří.
„Evropa se může bránit. Musíme to dokázat,“ uvedl během jednání ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociálních sítích v narážce na to, že Spojené státy se od lednového nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu nechtějí tolik angažovat v evropské bezpečnosti.
Fiala k tomu po jednání v Paříži uvedl, že se nyní za Trumpovy administrativy výrazněji projevuje, že Spojené státy už nemají Evropu jako prioritu. Kontinent podle něj musí nést větší odpovědnost za svoji bezpečnost a obranu.
„Ale nesmíme o tom jen mluvit, chce to konkrétní činy, musíme směřovat ke třem procentům HDP u výdajů na obranu, dvě procenta nestačí,“ prohlásil premiér. Pokud chce Česko udržet silné vazby s USA, musí být podle Fialy rovnocennějším partnerem. Sněmovna ve středu podpořila záměr jeho kabinetu navýšit výdaje na obranu minimálně na tři procenta HDP do roku 2030.
Ruské podmínky k dohodě
Prezident Macron si před schůzkou v Paříži volal s Trumpem, který prohlašuje, že zajištění ukrajinské obrany po mírové dohodě bude na evropských státech. Na summit ve Francii dorazil také britský premiér Keir Starmer, německý kancléř Olaf Scholz či polský předseda vlády Donald Tusk.
Summit, který navázal na předchozí jednání v Paříži a Londýně, se konal dva dny poté, co Spojené státy ohlásily uzavření dvou separátních dohod s Ruskem a Ukrajinou o příměří v Černém moři a o zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Starmer před odletem z Londýna označil přísliby ruského vůdce Vladimira Putina týkající se příměří za „falešné.“ Prohlásil, že Putin na rozdíl od Zelenského neukázal upřímnou snahu o dosažení mírové dohody.
Kreml k dohodám o Černém moři přidal několik podmínek, které musí být splněny, aby shoda o příměří vstoupila v platnost. Požaduje zrušení sankcí vůči ruským bankám, které zprostředkovávají mezinárodní platby za obchod s potravinami a hnojivy. Banky jsou odříznuté od platebního systému Swift, který se ke zpracování plateb používá. Brusel jejich zrušení podmiňuje stažením ruských vojsk z Ukrajiny.
„Nejlepším způsobem, jak podpořit Ukrajinu, je pevně stát za svým cílem dosažení spravedlivého a trvalého míru. To znamená pokračovat v tlaku na Rusko prostřednictvím sankcí,“ napsal na síti X předseda Evropské rady António Costa s tím, že hodlá o tomto plánu informovat ostatní účastníky pařížské schůzky.
Vyslání českých vojáků je podle Fialy předčasné
Macron, Starmer i další lídři ve čtvrtek hovořili o konkrétních plánech záruk, tedy o tom, jak by země podporující Ukrajinu mohly zajistit, aby Rusko v případě uzavření dohody sousední zemi znovu nenapadlo. Británie či Francie mluví o možném zapojení vzdušných sil evropských zemí či o vyslání vojáků na Ukrajinu.
Podle premiéra Fialy je konkrétně vyslání českých sil na Ukrajinu předčasné. „Téma je ve vzduchu, mluvili jsme o tom, ale není to na stole. Všechny státy včetně Česka potřebují nejprve znát podmínky příměří,“ uvedl. Až poté se podle něj dá diskutovat o tom, jaké jednotky mají být součástí a kdo by se zapojil. „Pořád ale platí představa, že takový plán z na půdorysu Evropy by měl mít pojistku ze strany Spojených států,“ dodal.
Mluvčí ruské diplomacie Maria Zacharovová ve čtvrtek označila podobné schéma za plány na „vojenskou intervenci“, která by mohla vést k přímému střetu mezi Ruskem a NATO.
Emmanuel Macron ve středu slíbil Zelenskému další francouzskou zbrojní pomoc ve výši 50 miliard korun. Schůzky chce francouzský prezident využít k tomu, aby ostatní spojence vyzval rovněž ke zvýšení vojenské pomoci pro Ukrajinu.
