Čtvrtečního summitu v Paříži se zúčastnili lídři tří desítek zemí Evropské unie, Velké Británie, Kanady či Turecka na pozvání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Ten si před začátkem akce volal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který opakuje, že zajištění ukrajinské obrany po mírové dohodě bude na evropských státech.
Rusko svým přístupem podle lídrů evropských zemí dává najevo, že není jeho cílem dosáhnout míru, ale zbavit se omezení, která Evropa a USA zavedly v reakci na invazi zahájenou před více než třemi lety. Podle Scholze bude čas mluvit o zrušení sankcí až ve chvíli, kdy se obě strany dohodnou na míru. „K tomu je zatím bohužel stále velmi daleko,“ řekl podle agentury Reuters po jednání Scholz.
Summit, který navázal na předchozí obdobná jednání v Paříži a Londýně, dal podle lídrů najevo jednotu zúčastněných zemí v další podpoře Ukrajiny. „Budeme připraveni zajistit, aby mírová dohoda fungovala v praxi, až bude dohodnuta její přesná podoba,“ řekl podle agentury Reuters Starmer. Dodal, že by se jednání podle jeho představ neměla táhnout dlouhé měsíce, ale být spíše záležitostí nejbližších týdnů.
Některé země se chtějí podílet na možném vyslání vojáků na Ukrajinu, které iniciují Francie a Británie, řekl Macron. Rusko o tom nerozhoduje, zdůraznil. Evropské země by měly pomoci zajistit ukrajinskou bezpečnost na moři, ve vzduchu a na zemi, řekl Macron podle agentur.
Nepůjde však podle něj o mírové jednotky. Vojáci by měli být rozmístěni v několika strategických oblastech. Končící německý kancléř Scholz se k vyslání jednotek po schůzce opět postavil zdrženlivě. Po summitu podle agentury DPA prohlásil, že ve stávající chvíli není vůbec jasné, zda a v jaké podobě by vojenská mírová mise mohla působit. Poznamenal, že takováto mise není nyní tím aktuálním tématem.
 |
Česko zastupoval premiér Petr Fiala, který před odletem do Paříže za prioritu označil další vyzbrojování ukrajinské armády, jejíž síla je podle něj nejlepší bezpečnostní zárukou před ruskou hrozbou po případném uzavření mírové dohody. Po summitu sdělil, že by se evropské země měly nyní soustředit na podporu ukrajinské armády.
Polský premiér Donald Tusk řekl, že Evropa by měla najít jednotný přístup vůči Rusku i ve chvíli, kdy Maďarsko odmítá podporovat další tlak na Moskvu, což omezuje akceschopnost Evropské unie. Maďarský premiér Viktor Orbán stejně jako jeho slovenský protějšek Robert Fico se jednání nezúčastnili. Oba politici kritizují protiruské sankce a mají blízko k ruskému diktátorovi Vladimiru Putinovi.
Politici také hovořili o možné roli OSN v případné dohodě o příměří s Ruskem. „Během setkání lídři rovněž diskutovali o důležitosti účinného provádění a monitorování příměří, u něhož se v souladu s postojem italské vlády rýsuje možná role OSN,“ sdělil úřad italské premiérky Giorgii Meloniové.
Ta vyzvala k účasti „americké delegace na příští koordinační schůzce“. Podle premiérky je důležité, aby se zastavení útoků na energetickou infrastrukturu rozšířilo i „na civilní infrastrukturu, jako jsou školy a nemocnice, s cílem dosáhnout úplného příměří“. Meloniová patří mezi evropské politiky, kteří nejvíce podporují Trumpa, vyhýbá se kritice jeho postojů a činů a zdůrazňuje význam bezpečnostních vazeb s USA.
„USA pořád mění dohodu o nerostech“
Ukrajinský prezident v Paříži naznačil, že by postoj Spojených států vůči Rusku měl být tvrdší. Rovněž uvedl, že se v blízké době do Washingtonu nechystá. Spojené státy podle něj také neustále mění podmínky dohody o nerostných surovinách.
„V tomto ohledu musíme být zdrženliví, nesmíme být nervózní a nesmíme spěchat. Ale počkat, až bude nová verze dohody. Nepřál bych si, aby USA získaly dojem, že Ukrajina je proti,“ řekl k dohodě o nerostných surovinách mezi USA a Ukrajinou Zelenskyj. O Putinovi po summitu prohlásil, že si přeje vrazit klín mezi Evropu a USA. V projevu v Paříži ukrajinský prezident uvedl, že se nebojí žádného formátu jednání o ukončení tříleté války.
Uvedl rovněž, že Ukrajina je připravena poskytnout USA důkazy o tom, že Rusko porušuje podmínky dojednaného třicetidenního příměří a očekává patřičnou reakci Washingtonu. Když Rusko odmítlo myšlenku úplného klidu zbraní, měly Spojené státy podle Zelenského na Rusy uvalit sankce. Ukrajina potřebuje pomoc USA k tomu, aby získala silnější pozici pro vyjednávání.
„Evropa se může bránit. Musíme to dokázat,“ napsal Zelenskyj na sociálních sítích v narážce na to, že USA se od Trumpova lednového nástupu odmítají v dosavadní míře angažovat v zajišťování ukrajinské i evropské bezpečnosti.
Ukrajinský prezident Zelenskyj do Paříže dorazil už ve středu večer na pracovní večeři s Macronem. „Dokončíme naši práci na krátkodobé podpoře ukrajinské armády, na obraně udržitelného modelu ukrajinských ozbrojených sil, který by zabránil ruským invazím, a na bezpečnostních zárukách, které mohou poskytnout evropské armády,“ řekl podle deníku Le Monde francouzský prezident.
Na čtvrteční schůzce byl rovněž generální tajemník NATO Mark Rutte, EU zastupuje předseda Evropské rady António Costa. „Předpokládám, že získávají podrobnější informace z toho, jak probíhají jednání v Saúdské Arábii, jaká je vůbec šance, aby to příměří, které je na cestě, nebo které představuje určitou možnost posunu řešení situace na Ukrajině, má šanci být ze strany Ruska akceptováno,“ dodal před jednáním Fiala.
Schůzky v Paříži se účastnila takzvaná koalice ochotných, tedy skupina zemí připravených zapojit se do případné mírové mise na Ukrajině po zastavení bojů. Na únorovém a březnovém jednání evropských politiků organizovaném Francií se jednalo o obranných zárukách pro Ukrajinu a celý kontinent.
Plán české iniciativy
Na posledním setkání Evropské rady Macron žádal, aby Fiala na summitu informoval o české iniciativě a jejím průběhu v letošním roce. Podle premiéra je na místě okamžitá pomoc Ukrajině. V dlouhodobém horizontu je podle jeho slov zajistit podporu ukrajinské armády.
„Všichni se shodujeme v té tzv. koalici ochotných, že nejlepší bezpečnostní zárukou do budoucna je silná ukrajinská armáda, která může představovat odstrašující sílu vůči jakékoliv další ruské agresi, jakémukoliv ruskému nápadu zaútočit směrem na západ,“ dodal.
Fiala je rád, že Česká republika na všech fórech představuje aktivní hlas. A že se intenzivně účastní těch debat, které by měly zajistit dlouhodobou bezpečnost Evropy.
Pařížský summit se koná poté, co Spojené státy v úterý oznámily, že po samostatných jednáních se zástupci Kyjeva a Moskvy uzavřely dvě samostatné dohody s Ukrajinou a Ruskem o bezpečnosti plavby v Černém moři.
Ukrajina i Rusko kromě toho souhlasily s přerušením útoků na energetickou infrastrukturu. Kreml však přidal několik podmínek, které podle něj musí být naplněny, aby dohoda o příměří vstoupila v platnost.
Jedná se o zrušení sankcí vůči ruským bankám, které zprostředkovávají mezinárodní platby za obchod s potravinami a hnojivy. Banky jsou odříznuté od platebního systému Swift, který se ke zpracování plateb používá. Západ sankce proti Rusku zavedl v souvislosti s invazí na Ukrajinu.
Napětí mezi USA a EU
Dohody o příměří v Černém moři Elysejský palác podle Euronews označil za první krok, který však zatím nezajišťuje trvalé příměří. Paříž zároveň uvedla, že veškeré mírové snahy jsou plně koordinovány s Washingtonem a že Macron bude o výsledcích čtvrteční schůzky Trumpa informovat.
Napětí mezi USA a EU se přitom v poslední době stupňuje. V úterý vyšlo najevo pohrdání evropskými spojenci ze strany některých Trumpových nejvyšších bezpečnostních činitelů, když se ukázalo, že do jejich skupinového chatu o plánovaných úderech proti jemenským povstalcům Húsíům byl nedopatřením přidán šéfredaktor časopisu The Atlantic.
„Prostě nesnáším, když musím Evropu znovu zachraňovat,“ napsal v konverzaci americký viceprezident J.D. Vance. „Plně sdílím tvůj odpor k evropskému přiživování, je to ubohé,“ reagoval ministr obrany Pete Hegseth.
„Dlouhodobým tématem, které s tím vším souvisí, je, jak garantovat evropskou bezpečnost, jak posílit evropskou kapacitu, jak posílit evropské obranné síly. Abychom tím i reagovali na to, co jasně zaznívá ze Spojených států, že je potřeba se více starat o svoji bezpečnost a převzít větší odpovědnost za obranu a bezpečnost,“ dodal premiér Fiala.
