Válka se odehrává v Evropě a podmínky příměří se jí bezprostředně dotknou, nemůže být pouhým divákem, sdělil ČTK ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Trump si se šéfem Kremlu telefonoval více než hodinu, oba vůdci se dohodli na okamžitém zahájení jednání o ukončení války, kterou rozpoutalo Rusko na příkaz Putina vpádem do sousední země před téměř třemi roky.
Trump si poté telefonoval také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Později americký prezident oznámil, že se s Putinem pravděpodobně setká v Saúdské Arábii. Ministři zahraničí několika evropských zemí následně uvedli, že při jednání o Ukrajině nelze přijmout žádné rozhodnutí bez Kyjeva a Evropy.
Fiala uvedl, že podporuje každé smysluplné úsilí o dosažení míru na Ukrajině. „Trvalý mír ale musí naplnit dvě základní podmínky. Za prvé s ním musí souhlasit Ukrajina. A za druhé je třeba, aby zabránil Rusku v útocích na další evropské státy,“ dodal.
„Válka se děje tady v Evropě, takže podmínky příměří se nás bezprostředně dotknou. Evropa nemůže být pouhým divákem,“ uvedl Lipavský. Evropa se podle něj musí umět postarat o svou bezpečnost. „Samozřejmě v rámci transatlantické spolupráce se Spojenými státy,“ dodal.
Je v zájmu Evropy, aby seděla za jednacím stolem, míní předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer (za TOP 09). Trump podle něj telefonátem hodil Putinovi záchranné lano a pomohl mu z izolace. V Evropě podle Fischera bojuje Rusko a s tím také Írán, Čína nebo Severní Korea. „Je v zájmu USA, aby tato aliance nevítězila a agresor nedostal odměnu. Bylo by otázkou času, kdy a kde Rusko zaútočí znovu,“ dodal.
Podle místopředsedy Sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL) by bylo naivní se domnívat, že Putin přistoupí na mírové rozhovory na půdě členského státu NATO. „Pokud má jít o trvalý mír, ne o pouhé příměří pro přípravu další války, účast Ukrajiny i Evropské unie na jednáních je naprosto nezbytná,“ míní.
Europoslanec Jan Farský (STAN) se obává toho, že bez přítomnosti EU u jednacího stolu dotlačí Trump Zelenského k ústupkům, které Ukrajinu oslabí a nezajistí dostatečně její bezpečnost. „Evropa teď musí postupovat jednotně, jinak o nás rozhodnou jiní,“ napsal na síti X.
🇺🇦 „Zastavit zabíjení a zajistit mír,“ je prý cílem Donalda Trumpa po telefonátu s Putinem. A kde je Ukrajina? Její celistvost, suverenita a nezávislost? Obávám se, že bez přítomnosti EU u jednacího stolu dotlačí Trump Zelenského k ústupkům, které Ukrajinu oslabí a nezajistí… https://t.co/BVGylcJEH9 https://t.co/m3ZC5jOuul
Také podle poslankyně Heleny Langšádlové (TOP 09) je zásadní, aby součástí hledání řešení bylo zachování Ukrajiny v uznaných hranicích. „A je nezbytné, aby aktéry jednání byla především samotná Ukrajina a k jednání byly přizvány i evropské země,“ uvedla.
Europoslanec a stínový ministr zahraničí ANO Jaroslav Bžoch bere schůzku Trumpa s Putinem na neutrální půdě jako začátek a nasměrování k dalším a širším jednání. „Rozhodně by další jednání měla probíhat za účasti Ukrajiny a dalších zemí, které by mohly v budoucnu dávat bezpečnostní záruky,“ napsal.
Naopak poslanec Radovan Vích (SPD) soudí, že EU bude při mírových jednáních pouze v roli pozorovatele. „Svědčí to o její slabé roli v rámci globálních hráčů. Z postkonfliktní situace budou nejvíce profitovat jednotlivé státy, například Francie a Německo, a nikoliv EU,“ uvedl.
Pirátská poslankyně Klára Kocmanová považuje setkání v Saúdské Arábii spíš za gesto, které má Trumpovi pomoci u vlastních voličů. „Ukrajina ani EU ale nebudou z jednání o válce vynechány. USA stále aktivně jednají s Ukrajinou. Nedávná jednání mezi USA a Ukrajinou ukazují, že Washington zůstává klíčovým hráčem v podpoře Kyjeva,“ napsala Kocmanová ČTK. Evropa i USA pevně stojí za Ukrajinou a nedovolí, aby o jejím osudu rozhodovali jiní bez její účasti, dodala.
