Česko na schůzce Evropské rady zastupuje premiér Petr Fiala (ODS), který nejenže své kolegy informoval o své nedávné cestě do válečného Kyjeva, ale přijel do Bruselu požádat o více eur na zvládání uprchlické krize. „Musíme v rámci EU diskutovat o tom, že prostředky je třeba navýšit,“ řekl před zahájením summitu s tím, že česká vláda v dohledné době spočítá veškeré náklady, které jsou s uprchlickou krizí na různých úrovních spojeny. Peníze na zaplacení těchto nákladů bude podle něj v programech EU hledat tým, který bude pracovat na úřadu vlády.
Fiala připomněl, že před boji na Ukrajině už do Česka uteklo na tři sta tisíc lidí, další ještě budou přicházet. „Budeme zkoumat, jakou konkrétní podporu můžeme nabídnout ukrajinským uprchlíkům a jejich hostitelům,“ informoval šéf Evropské rady Charles Michel ve zvacím dopise lídry.
Podle českého premiéra by měla prioritně Evropská komise ke zvládání uprchlické krize připravit nové programy a být flexibilní ve výkladu dosavadních pravidel, podle kterých mohou zasažené země peníze čerpat. Už ve středu Komise uvedla, že z bruselské kasy uvolní 3,4 miliardy eur na pomoc zemím, které uprchlíky z Ukrajiny přijímají. Má jít zejména o sousední země Ukrajiny, na své by si ale mělo přijít i Česko.
Rozezlený Putin ‚stíná‘ hlavy generálů. Probíhají čistky v nejvyšších patrech FSB, hněv stihl i vůdcova nástupce |
Z těchto peněz budou financovány investice do bydlení, vzdělávání, zdravotnictví, zaměstnanosti a péče o děti v době, kdy Evropa řeší největší uprchlickou krizi od druhé světové války. „Jedná se o bezprecedentní, historickou výzvu. A bezprecedentní je i reakce Evropy,“ uvedl místopředseda Evropské komise Margaritis Schinas. Podle odhadů Komise uprchlo do EU přibližně 3,5 milionu lidí. Ochotu Unie finančně se podít na pomoci zemím s největší koncentrací běženců potvrdila i další místopředsedkyně unijní exekutivy Věra Jourová. „EU bude zásadním způsobem financovat pomoc uprchlíkům, zejména v zemích jako je Slovensko, Polsko, Rumunsko i Česko,“ zdůraznila.
Na summitu, který mimořádně navštívil i americký prezident Joe Biden a virtuálně na něm vystoupí i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, se kromě migrace řešilo hlavně zpřísnění sankcí vůči Rusku a odstranění mezer, které v nich jsou. „Je potřeba se bavit o tom, jestli jsou ruské banky dostatečně odříznuté od mezinárodních finančních trhů,“ avizoval Fiala ještě před odletem do Bruselu.
Na sankce na dovoz energetických surovin z Ruska podle Fialy ale Evropa není v tuto chvíli dostatečně připravená. „Nemáme dostatek alternativních zdrojů. Nejde jenom o ropu, ale jde taky o plyn,“ uvedl s tím, že rychlé řešení v této oblasti neočekává. Byť je EU v postoji k válce na Ukrajině jednotná, na podobu sankcí panují velmi rozdílné názory. Zatímco pobaltské země či Polsko tlačí na zákaz dovozu ruské ropy, případně plynu, země jako Německo, Nizozemsko či Maďarsko jej z ekonomických důvodů vylučují. Dohodu na energetickém embargu tak nikdo z diplomatů ani politiků nečekal.
Francouzský prezident Emmanuel Macron nicméně zopakoval, že Unie musí reformovat svůj trh s energiemi, který je z velké části závislý na dovozu plynu z Ruska. „Musíme znovu převzít kontrolu nad cenami elektřiny tím, že nastavíme jejich strop, diverzifikujeme naše dodávky a najdeme jiné dodavatele plynu, zejména abychom snížili závislost na Rusku,“ upozornil Macron.
EU podle diplomatů od Bidena očekávala příslib nových dodávek zkapalněného zemního plynu z USA do Evropy. Právě ten má být součástí cesty k energetické nezávislosti na Rusku, k níž se evropští lídři přihlásili.
Debata unijních lídrů bude pokračovat i dnes. Řešit by se mělo zejména posilování společné evropské obrany. Lídři se dotknou i Číny, o níž se mluví jako o možném neutrálním vyjednavači míru mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle Michela je bruselská schůzka rovněž příležitostí k přípravě summitu EU-Čína, který se bude konat 1. dubna 2022 a jehož hlavním tématem bude právě válka na Ukrajině.
