Je náhoda, že před volbou prezidenta oznamuje KSČM ambici mít větší podíl na správě státu?
I komunisté se chystají modernizovat, i když jejich předseda raději hovoří o mobilizaci „potencionálů strany“. Jiná cesta není, neboť jak na sobotním zasedání ÚV KSČM přiznal Vojtěch Filip, „prosazování starých cílů by mohlo zavést stranu do izolace, do politického oslabení a společenské nevýznamnosti“ a „česká společnost by stěží jen tak bez následku akceptovala další velkou prohru strany“.
Ano, česká společnost by mohla KSČM, jež se stále cítí na „roli avantgardy“, odsunout na periférii, pokud by její volební neúspěchy pokračovaly. Mezi roky 2002 a 2006 ztratila KSČM třetinu voličů a loňských červnových ani ne třináct procent hlasů podlomilo její sebevědomí. Aktuální volební modely (prognózy) přitom nenaznačují, že by se vyhlídky KSČM stávaly růžovějšími.
Komunisté, zdá se, přestávají inkasovat i tzv. protestní hlasy, jež jim v minulosti zajišťovaly výrazně lepší volební výsledky, než jaké signalizovaly průzkumy. I Filip připustil, že „setrvání na dosavadních postojích proti všem prostě nefunguje“, KSČM musí nabídnout něco nového.
Zkušenosti z minulých bojů
Dokument Socialismus pro 21. století, připravovaný pro VII. sjezd KSČM příští rok na jaře, existuje stále jen v pracovní verzi a mnozí „zasloužilí“ členové KSČM jsou jeho vizionářstvím zaskočeni.
Bodejť by ne, když 98 procent členské základny KSČM pochází z let 1945 až 1989!
Nejen „jádro strany“, jak míní Filip, nýbrž její většinu tudíž představují ti „soudruzi, kteří jsou svázáni s životními, ale hlavně sociálně třídními zkušenostmi z minulých bojů“. Ty však bude obtížné učit novým kouskům, byť budoucnost KSČM a zejména jejích placených funkcionářů si to žádá. A jaké asi zkušenosti budou tito „sociálně-třídně“ vykovaní soudruzi předávat svým nástupcům?
Filip přitom plánuje „kritické zhodnocení minulosti“ komunistické strany včetně února 1948, československého jara 1968 a listopadu 1989, čímž dlouholeté komunisty vystaví nepříjemnému sebezpytu a rozkolísá jim jejich „trvalé hodnoty“. Pokládá jim totiž zároveň provokativní otázky, například zda je celá nekomunistická levice vlastně kapitalistická, jak je to se šedesát let trvajícím sociálním státem ve Skandinávii anebo se vztahem k Německu, kde vedle „revanšistů“ má KSČM přátele v PDS?
Za rok se uskuteční volby do krajských zastupitelstev a třetiny Senátu. Vedení KSČM se asi do té míry obává fatálního fiaska, že se rozhodlo popohnat „modernizaci“ strany kupředu stůj co stůj. Očekávaný odpor předlistopadových konzervativců možná Filip otupí výzvou, aby KSČM na blížícím se sjezdu „jasně definovala svoji legitimní ambici požadovat větší podíl na společenské odpovědnosti... na správě věcí veřejných, na správě země, obcí, krajů a na kontrolních funkcích tak, aby se stala vedoucí opoziční silou“. Filip přitom tvrdí, že KSČM nejde o podíl na politické moci. Pokud by však komunisté uspěli v krajských volbách anebo rozhodli o budoucím prezidentovi, svoje politické postavení a vliv by posílili a k podílu na moci by se přiblížili.
Přeonačit KSČM ve stranu perspektivní bude vyžadovat pár let času. Z tohoto zorného úhlu má pro komunistickou stranu cenu zlata jejích devětadvacet poslanců a senátorů. Občanským demokratům chybí devatenáct hlasů k tomu, aby Václava Klause protlačili třetím kolem první prezidentské volby. ODS počítá s lidovci, avšak hodili by se i komunisté, pakliže by část Čunkových lidí hlasovala pro Klausova protikandidáta.
O komunisty je a ještě bude velký zájem, ať už se to senátoru Mejstříkovi či zeleným líbí, anebo nelíbí. Dvě komunistické poslankyně už se navíc vyjádřily pozitivně o Václavu Klausovi a místopředseda ÚV KSČM Jiří Dolejš na sobotním zasedání neuspěl s návrhem, aby komunistická strana Klausovi podporu dopředu odňala. To, že „verbíři pracují na jednotlivých poslancích a senátorech jako na zahrádce“, lze Jiřímu Dolejšovi věřit. Při prezidentské volbě 28. února 2003 sehráli komunisté roli „užitečných idiotů“. Těžko předpokládat, že by se v ní chtěli předvést znovu. Koho a kolik to bude stát?
***
Při prezidentské volbě 28. února 2003 sehráli komunisté roli „užitečných idiotů“. Těžko předpokládat, že by se v ní chtěli předvést znovu. Koho a kolik to bude stát?
O autorovi| Petr Nováček komentátor ČRo 1-Radiožurnálu e-mail: pnovacek@cro.cz
