PRAHA Režisér Juraj Herz začal v těchto dnech natáčet nový českoněmecký film Habermannův mlýn, inspirovaný událostmi z válečných a poválečných Sudet, které ve stejnojmenné knize zpracoval scenárista Josef Urban. Proti interpretaci příběhu ovšem ostře protestují příbuzní údajných aktérů.
Kniha, podle které se snímek bude natáčet, líčí údajně autentické události v severomoravském Bludově, kde byl po válce zavražděn mlynář Habermann. Dva Češi, stárek Huf a zakladatel blízkých lázní Pospíšil, prý zločin spáchali z nízkých pohnutek, poté mlynáře rozčtvrtili a spálili v lázeňském kotli. Autor Josef Urban tak označuje jako pachatele skutečné osoby, které již zemřely, ale jejich příbuzní a potomci dosud žijí a proti šokujícímu obvinění protestovali už v době, kdy kniha vyšla. Nyní s obavami čekají, jak jejich blízké možná znovu osočí vznikající film.
Ladislav Diviš, švagr Emilie Hufové – dcery zmíněného stárka, označuje příběh za zcela vylhaný a říká, že ke zločinu se v roce 1950 přiznal Jiří Pazour. Tento člověk byl prý členem jakési revoluční stráže, která dozírala na Němce, a Habermanna zastřelil údajně při útěku. Se svým pomocníkem Haasem jej pak hodili do řeky Moravy. „Fotokopii Pazourovy výpovědi ze 4. 4. 1950 mám, pachatelé byli a jsou známí, ale nebyli nikdy odsouzeni, protože se na ně vztahovala Benešova amnestie. Habermanna našli ve vodě až po několika týdnech u Leštiny a nejdřív se ani nevědělo, o koho jde,“ vysvětluje.
Diviš je celou záležitostí znechucený a tvrdí, že rodina se dosud nevzpamatovala. „Švagrová se v mlýně narodila, prožila tam krásné dětství a mládí a nyní se dověděla, že otec byl zvrhlík a šílel po Habermannově manželce a nakonec se oběsil, což jsou další nesmysly, zemřel v roce 1949 na rakovinu. Film podle skutečné události by vlastně vůbec nebyl zajímavý. Zato vymyšlené zabíjení, spalování v kotli a znásilňování vdovy dodá ten správný akční náboj,“ vysvětluje Diviš.
Kam až jde literární fabulace Diviš rovněž líčí, jaké byly poměry v oblasti za války a po osvobození. „Mlynář Habermann byl Němec, ale celá oblast česká. Byl slušný člověk, nikdo proti němu nic neměl a byl by tu bouřlivou dobu nepochybně přežil, ale stala se tato tragédie. Tchán mého bratra Huf byl laskavý a pracovitý a o mlýn se vždycky vzorně staral. Všechno to jsou absurdní výmysly,“ říká. „Navíc Pospíšilovi dědicové nedostali v restituci lázně zpět a přispěla k tomu i tato vybájená interpretace. Když knížka vyšla, sešel jsem se se švagrovou a jejími třemi sestrami a měl jsem je k tomu, aby na Urbana podali žalobu o ochranu osobnosti. Jsou to ale už paní staré přes osmdesát let a řekly mně, že se nechtějí vláčet k soudu, že už na to nemají sílu. Sám jsem Urbanovi psal a jeho právník mi odpověděl, že jde o literární fabulaci a že je to přípustné. To je ovšem nesmysl, on vědomě píše o konkrétních lidech, kterým podsouvá spáchání zločinu,“ dodává.
Podle tvůrců filmu je hlavní postava mlynář Habermann, člověk, jehož život se pod vlivem doby a prostředí změní v takřka antickou tragédii. Juraj Herz říká, že když ve svých deseti letech opouštěl bránu koncentračního tábora v Sachsenhausenu, ve snu ho nenapadlo, že se k této degradující a ne moc příjemné etapě svého života někdy vrátí. „Realizace uvedeného projektu pro mne osobně znamená částečné vyrovnání se s minulosti, stejně jako věřím, že forma i obsah přispěje k vyrovnání se s minulostí i pro statisíce lidí, kteří tuto tragickou dobu prožili,“ říká Herz. Uljana Donátová z produkce připravovaného filmu tvrdí, že Juraj Herz dostal nabídku, aby natočil film podle již hotového scénáře. Ten se knihou jen volně inspiruje a od předlohy se liší. „A pak režisér Herz určitě nebude točit žádnou dokumentární rekonstrukci, jen mu jde o obecnou uměleckou úvahu nad určitým tématem,“ míní Donátová.
Hlavní natáčení má začít 25. května a potrvá do poloviny července. Exteriéry Herzův štáb našel hlavně v okolí Vlašimi, titulní mlýn stojí na říčce Blanici nedaleko Hradiště. Ústřední pár manželů Habermannových ztvární němečtí herci Mark Waschke a Hannah Herzsprungová. Z české strany jim budou sekundovat Karel Roden, Oldřich Kaiser či Jan Hrušínský. Za kameru se postaví Alexander Šurkala. Premiéra se odhaduje na únor či březen 2010.
