PRAHA Filozofická, pedagogická a právnická fakulta. Každoročně lákají nejvíce zájemců, ne každý se ale na žádané obory a školy dostane. Ukazují to alespoň statistiky Ústavu informací ve vzdělávání, který pravidelně počty podaných přihlášek, přijatých žáků a úspěšnost jejich přijetí sleduje.
Zatímco se například na Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně loni hlásilo 10 056 zájemců, přijato jich bylo jen tři tisíce. Podobně to vypadá i na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Na tu se hlásilo téměř šest tisíc lidí, úspěšných uchazečů bylo čtyřicet procent. „Zájem o naši fakultu každým rokem roste,“ potvrzuje děkanka pedagogické fakulty Radka Wildová. I ona připouští, že na některé obory je obtížné se dostat. Mají k tomu ale logický důvod: „Chceme si vybrat ty nejlepší uchazeče,“ dodává.
A ještě hůř jsou na tom zájemci o studium na právech. Každý rok si na fakulty podají přihlášku tisíce uchazečů. Výsledek? Úspěšnost sotva dvacet procent,
Obory, na které se naopak hlásí zaručeně nejméně zájemců, se však o svou budoucnost bát nemusejí. Ani sem se totiž většina z nich nedostane. Mezi veřejné vysoké školy a fakulty, které mají jen pár stovek uchazečů, patří například Akademie múzických umění, Akademie výtvarných umění, fakulty architektury, umění a restaurování či Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze.
„Jsme maličká škola. Letos nám přišlo přes tisíc přihlášek, což je za poslední roky nejvyšší číslo. Do některých ateliérů ale bereme například jen tři až čtyři studenty,“ popsala Jarmila Kemrová ze studijního oddělení vysoké uměleckoprůmyslové školy. Na tuto školu se tak většinou dostane jen deset procent zájemců.
Technické školy strádají, soukromé berou všechny Jinak je tomu ale u technických oborů vysokých škol a univerzit. Tady si mohou reálně na nedostatek studentů stěžovat.
V desítce veřejných škol s nejmenším počtem podaných přihlášek se umístila třeba Technická univerzita v Liberci. Sem se loni chtělo dostat šest tisíc zájemců. Škole to nevadí. „Jsme středně velká škola a počet přihlášek i počet studentů je přiměřený. Pokles zájemců o studium je logickým důsledkem demografické křivky a obecně menší chuti studovat náročné technické obory,“ řekla mluvčí univerzity Jaroslava Kočárková.
U veřejných škol se jen těžko hledá nějaká, která bere víc než 95 procent uchazečů. Naopak u soukromých je problém najít školu, která nebere všech sto procent. První taková - Vysoká škola realitní - Institut Franka Dysona s.r.o. - se umístila v pomyslném žebříčku úspěšnosti uchazečů na 50. místě. Dostane se na ni zhruba 42 procent uchazečů.
Například na ostravskou Vysokou školu podnikání se loni hlásilo 888 studentů. Škola je přijala všechny. „Máme filozofii, že chceme poskytnout vzdělání všem, kteří mají motivaci,“ vysvětlil rektor školy Vladimír Krejčík.
***
Zájem o naši fakultu každým rokem roste. Chceme si vybrat ty nejlepší uchazeče.
