Co si o vysokých školách myslí rektoři těchto institucí? A jaký názor mají na konkrétní problémy - například na zavedení školného? Pokračujeme v uveřejňování odpovědí rektorů z minulé Akademie.
Na co jsme se ptali 1. Co je největší problém českého vysokého školství?
2. Co je naopak největší úspěch českého vysokého školství?
3. Jste pro zavedení školného na veřejných vysokých školách? Jak vysoké školné byste navrhoval za rok studia? Mělo by být školné pro různé školy rozdílné? Podle jakého klíče?
4. Myslíte si, že na veřejné vysoké školy by měli být přijímáni všichni uchazeči, kteří se hlásí? Nebo jste pro zachování přijímacích zkoušek? Jaké jiné kritérium (pokud by to nebyla úspěšnost u přijímaček) byste zvolil? Prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA Vysoké učení technické v Brně 1. K největším problémům patří financování vysokých škol, s tím související změny vysokoškolského zákona a zejména dokončení vyjednávání se zástupci EU ve věci tzv. operačních programů (např. operační program Výzkum a vývoj pro inovace), které mají téměř dvouleté zpoždění. Financování VŠ by se mělo odvíjet od jejich pedagogických a vědeckých výsledků. S rozdělováním finančních prostředků státního rozpočtu z úrovně MŠMT je spojen typicky český problém - rovnostářství. Každá univerzita (resp. fakulta), ať špičková nebo podprůměrná, dostává nyní stejné finanční prostředky na studenta určitého studijního programu.
2. S trochou nadsázky bych řekl, že největším úspěchem je to, že v turbulentní době celospolečenských změn v 90. letech vysoké školství nejen přežilo, ale dnes je i respektováno mezinárodní komunitou. Příkladů úspěchů českého vysokého školství by se dalo uvést mnoho - od výsledků nezávislých hodnocení kvality vysokých škol až po přednáškovou a vědeckovýzkumnou činnost a spolupráci zahraničních odborníků na našich univerzitách.
3. Jednoznačně jsem pro zavedení školného, myšlenka odloženého školného je jistě rozumná. Současně bych preferoval daňové zvýhodnění podniků a firem, které za absolventa uhradí školné. To by firmy nasměrovalo ke spolupráci se studenty. Výše školného se patrně bude řídit zákonem nabídky a poptávky - tam, kde je větší poptávka, může být školné vyšší.
Samozřejmě do určitého limitu.
4. Jsem pro zachování přijímacích zkoušek na vysokou školu. Dnes stejné maturitní hodnocení posluchačů z rozdílných středních škol nezaručuje jejich stejnou kvalitu. Rozdílnost v nárocích na posluchače jednotlivých středních škol je dnes velká, a tím i kvalita žadatelů o vstup na univerzitu je velmi rozdílná. Jejich znalosti si proto musíme ověřit sami právě při přijímacích zkouškách.
Doc. PhDr. Luboš Chaloupka, CSc. Univerzita Jana Amose Komenského Praha 1. Za největší problém dnes považuji nastávající populační pokles - bude narůstat konkurence mezi vysokými školami.
2. Největším úspěchem bylo zavedení strukturovaného studia podle evropského modelu - to přináší dobré podmínky pro zahraniční akademickou spolupráci, pro mobilitu studentů a učitelů a je výhodné pro studenty, protože podporuje jejich vlastní výběr cesty studiem.
3. Zavést školné na veřejných vysokých školách doporučuji. Jeho výše by se měla odvíjet od normativu poskytovaného státem na studenty jednotlivým veřejným vysokým školám.
4. Záleží na individuálních podmínkách jednotlivých veřejných vysokých škol.
Problémem je nerovnoměrný zájem uchazečů o studium jednotlivých oborů.
Zatím bude nutné přijímací zkoušky alespoň na některých veřejných vysokých školách nebo jejich fakultách zachovat.
