Úterý 9. srpna 2022, svátek má Roman
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Česko

Firmám chybí programátoři i řidiči. Velmi snadno si ale práci najdou i lidé s humanitním vzděláním

ilustrační snímek foto: Profimedia.cz

Letošní rok je pro pracovní trh v Česku zlomový, proměnily se totiž požadavky na pracovní dovednosti, a jak ukázal květnový výzkum, nové síly nyní u nás právě poptává rekordních 49 procent zaměstnavatelů.
  15:56

„Což ovšem neznamená, že si lidé mohou vybírat benefity nebo zaměstnavatel vyhoví žádosti o zvednutí platu,“ upozorňuje na ošemetnost statistik generální ředitelka ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová. Nejvíce lidí chybí v IT oboru, dále ve výrobě, dopravě, logistice, v prodeji, marketingu, v administrativě, v obchodních odděleních a mezi personalisty.

Vedle situací, kdy se někteří absolventi ČVUT nechávají slyšet, že by „za nástupní plat pod padesát tisíc měsíčně nevylezli ráno z postele“, existuje podle Rezlerové velká skupina lidí v opačné situaci. „Ve statistikách úřadů práce dochází k zajímavému úkazu,“ říká Rezlerová. „Ve skupině kvalifikací, kde je největší poptávka firem, je i zároveň nejvyšší nezaměstnanost. Je hlad po technicích, ale často si snáz najdou práci lidé s humanitním vzděláním, kteří naopak často slýchají, že se mají bát.“

Uplatnění na trhu práce není pouze otázkou kvalifikace, ale i životních preferencí, postojů, motivace a chutě zabojovat. Roli rovněž hraje zdravotní stav, možnost hlídání dítěte nebo péče o seniory.

Češi zjistili, že nastal čas na změnu zaměstnání. Mileniálům nejde podle průzkumu o kariéru, hledají jiné věci

Čísla prozatím ukazují, že se inflace a stoupající ceny energií na pracovním trhu neprojevily. Nezaměstnanost po covidové pandemii naopak klesla na úroveň z roku 2018. „Nejistota v ekonomice je velká, v letním období rozhodně nehrozí, že by nezaměstnanost klesla pod tři procenta,“ zmiňuje Rezlerová.

Nervozita na obou stranách

Co se mění, je „mentalita“ těch, kteří práci mají, i těch, kteří ji hledají. „Nejistota se zdražováním jídla, energiemi a hypotékami přirozenou, zdravou fluktuaci zaměstnanců rozhodně brzdí,“ přiznává Rezlerová. „I když není zaměstnanec zrovna nejspokojenější, říká si, že dané prostředí i kolegy a nadřízené zná. Ví, co od nich může čekat, a nechce se mu do neznáma. Rovněž si uvědomuje snadnější riziko propouštění ve zkušební době bez odstupného.“

Nedostatek personálu je třeba také v gastronomii nebo v leteckém průmyslu. Může za to i „covidová paměť“ – lidé, kteří se ocitli na dlažbě, už znovu podobnou zkušenost zažít nechtějí. Pakliže se uchytili v jiných oborech, původní profesi už nedůvěřují. „Jistoty, které doteď lidé považují jako určitou ochranu, se mohou ukázat jako iluze,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop.

Nebojte se zeptat, na co máte nárok. Nový seriál přináší informace o tom, co je potřeba zařídit před odchodem do penze

Jednoznačně ale stoupá zájem o přivýdělky. Především ze strany lidí, kteří vycházejí s příjmem velmi natěsno. Ve hře je model jedno zaměstnání na trvalý pracovní poměr plus další na IČO nebo načerno. Podle Prokopa se také poprvé propadají k chudobě lidé žijící ve vsích, kteří bydlí ve starších domech bez pořádné izolace a nyní bojují s vysokými cenami elektřiny a plynu. „Se svými současnými příjmy je nezvládnou. Už teď hledají nové práce. Takové ty melouchy za peníze na dlaň,“ podotýká sociolog.

Ženská otázka

Jaroslava Rezlerová upozorňuje dále na to, že nedávný covid dopadl mnohem více na ženy než na muže. Počet zaměstnankyň, které omezily kvůli hlídání dětí během zavření škol a školek pracovní aktivity nebo přišly o práci úplně, je podle ní ohromující. V „ženských“ odvětvích, jako je vzdělávání, zdravotnictví a pohostinství, docházelo k masivním odchodům ve stejnou chvíli, kdy naopak mohutněly „mužské“ profese. Výsledkem je fakt, že se 51 procent žen dívá na nadcházející období méně optimisticky než před covidem.

Daniel Prokop navazuje, že velkým tématem jsou školky. Už teď rostou čísla žen, jež zkracují dobu pobytu doma s dětmi a kvůli stoupajícím životním nákladům a inflaci si hledají práci. Bez školek se ale „nehnou“ z místa.

Část lidí inflace děsí, jiní ji podceňují. Vzdělání by mělo prosáknout do běžného rozhodování, říká nový rektor

Inflace a nedostatek levných bytů také rozděluje mladé lidi a mění jejich chování na pracovním trhu. Například v Praze se objevují inzeráty nabízející vysokoškolákům zaměstnání s příjmem 25 až 30 000 Kč hrubého, zatímco prodavačky v pekárně lákají na 35 000 Kč. „Může to vypadat paradoxně, ale absolvent vysoké školy má často nižší nástupní mzdu než dělník ve Škodovce,“ vysvětluje Rezlerová. Bez ekonomického zázemí rodiny si čerství vysokoškláci luxus trpělivého čekání na povýšení, a tedy i lepší plat nemohou dovolit. Podle Daniela Prokopa budou muset být mladí lidé ze sociálně slabších rodin mnohem pragmatičtější.

Tenkrát před 40 lety. Veteráni z Pitavalu Krampol, Zedníček a Frej vzpomínají

Premium Jak je to dávno, co se prvně Pavel Zedníček, Jiří Krampol a Ladislav Frej sešli na natáčení seriálu Malý pitaval z...

Žena má mít dítě, když je zamilovaná, říká psychogynekoložka Máslová

Premium Ženy dělají velkou chybu, když mateřství příliš plánují, tvrdí psychogynekoložka a internistka Helena Máslová. „Vhodná...

Nebezpečný pro Česko. Proč stát nechce uzbeckého zápasníka Muradova?

Premium Mnoho let hrdě nastupoval do klece i s českou vlajkou na zádech. V malém evropském státě prorazil do velkého světa...

VELKÁ LETNÍ SOUTĚŽ: Léto venku s eMiminem je zpět. Na co se můžete těšit?
VELKÁ LETNÍ SOUTĚŽ: Léto venku s eMiminem je zpět. Na co se můžete těšit?

Rok se s rokem sešel a vy znovu můžete rodinné výlety využít k velké hře na eMiminu. Pravidla hry jsou tentokrát ještě jednodušší. O co hrajeme? O...

Mohlo by vás zajímat