PRAHA V poslední době přibývá na trhu zboží, které tu nemá co dělat. Nejedná se o padělky, ale o originální zboží, které ovšem není určené pro evropský trh. S tím, jak objem takového zboží roste, přibývá i snah firem se tomu postavit.
Proti nelegálním dovozům svého zboží, které může vést i k poškození spotřebitele, se nyní chce bránit například Konica Minolta. „Může se stát, že zboží, které je určené do Japonska, je jinak načipované. Například u tonerů je nastavená jiná rychlost tisku a trochu jinak to funguje,“ vysvětluje advokát David Štros, který Koniku Minoltu zastupuje. A dodává, že když tady pak zákazník zjistí kvůli takovému zboží nějakou závadu a třeba se mu zničí tiskárna, tak má smůlu. „Nevztahuje se na to záruka, což pak zase kazí vztahy mezi spotřebiteli a firmami.“
Neautorizované levnější zboží z tak zvaných šedých dovozů se do Česka dostává nejčastěji z Asie a Ameriky. Tady se poté prodává pod cenami oficiálních dovozců. „Firmy tak parazitují na marketingových výdajích a promočních aktivitách autorizovaných distributorů. Je to, jako když jeden sedlák krmí krávu a druhý ji jen dojí,“ přirovnává výkonný ředitel Českého sdružení pro značkové výrobky Jan Levora.
S neoficiálními dovozy zboží ze zemí mimo Evropskou unii se v poslední době stále častěji potýkají firmy ze všech odvětví. Typické ovšem jsou pro elektroniku, oblečení, léky a alkohol či cigarety. „Prodej tohoto zboží velmi usnadňují internetové obchody, které jsou u nás stále více využívány. Díky tomu mohl objem prodeje takového zboží v poslední době vzrůst,“ potvrzuje Markéta Peňázová, specialistka na soutěžní právo advokátní kanceláře Ambruz & Dark.
Oficiální dovozci ani výrobci nechtějí zveřejňovat, o jak velké cenové rozdíly se může jednat. Podle zástupce jedné internetové prodejny golfového vybavení, který si nepřál být jmenován, je rozdíl v ceně u tohoto zboží okolo 70 procent. „Kupujeme v Americe zboží určené pro Japonsko, jsou to originály, tady to pak můžeme prodávat mnohem levněji,“ vysvětluje.
Jednotlivé společnosti se snaží těmto dovozům bránit. Adidas například rozšiřuje svou oficiální distribuční síť. „Zároveň podporujeme dané prodejny i speciálními sezonními akcemi k určitým kategoriím zboží, které samozřejmě paralelní dovozci nemohou nabídnout,“ vysvětluje mluvčí Adidasu Petra Bergmannová.
Zatím nelze ovšem říct, jak velký podíl na tuzemském trhu šedé dovozy představují. Celní správa má totiž k takovému zboží nejednotný přístup. Na jedné straně generální ředitelství cel tvrdí, že celní orgány nemohou nijak postupovat proti dovozu takového zboží. Na druhé straně pak stojí brněnský celní úřad. Jeden z jeho celníků, který si nepřál zveřejnit své jméno, uvádí, že s ohledem na zákon o ochraně spotřebitele jsou možnosti držitelů práv duševního vlastnictví mnohem širší a je možné je vztáhnout i na případy paralelního dovozu výrobků. Celníci tak mohou proti těmto dovozům zasahovat.
Zřejmé ovšem je, že se firmy chtějí proti „luxování“ levných asijských trhů bránit stále častěji soudně. Objem paralelních dovozů je podle Jana Levory totiž už tak velký, že je pro firmy, které přicházejí o značnou část svých příjmů, velkým obchodním problémem.
A ačkoli je dohledatelnost neoficiálních dovozců velmi obtížná, pokouší se firmy častěji vymoci své právo soudní cestou. Podobně to vidí i další odborníci. „Poslední rok až dva těchto dovozů přibývá a domnívám se, že bude stále víc firem, které na to budou reagovat a budou se chtít bránit paralelním dovozům soudně,“ dodává Štros.
***
Cena rozhoduje
Dovozci parazitují na cizím marketingu
Paralelní dovoz zboží, chráněného ochrannou známkou, je ten, který se děje bez povolení majitele této známky . Tyto dovozy probíhají tehdy, když obchodník nakoupí levněji originální zboží v jedné zemi, aby ho v jiné prodal za vyšší cenu, ale stále nižší než od oficiálního dovozce. V rámci Evropské unie jsou tyto
dovozy legální s ohledem na volný trh zboží a služeb. Oficiální dovozci a výrobci, kteří zboží prodávají dráž, kvůli tomu přicházejí o část příjmů. Firmy, které zboží paralelně dovezly, navíc parazitují na nákladech za reklamu oficiálních dovozců. Koncový zákazník mívá také často problém s reklamací u oficiálního dovozce.
