PRAHA Prodlužující se doba splatnosti faktur, to je potíž, která stále víc trápí české i evropské firmy. Svaz průmyslu a dopravy navrhuje řešení: proti pozdnímu placení chce bojovat znovuzavedením zápočtových listů. Brusel zase navrhuje nová pravidla pro fakturaci, splatnost by limitoval třiceti dny.
„Loni na podzim byla v České republice průměrná splatnost faktur 33 dnů, letos se již tato doba protáhla na 46 dnů,“ řekla LN Markéta Stržínková, ředitelka české pobočky pojišťovny pohledávek Atradius. Průměrná doba splatnosti faktur na světě je přitom přibližně 32 dnů.
„Doba, za kterou firmy v Česku dostanou zaplaceny své faktury, za poslední dva roky výrazně narostla. Zvýšila se i druhotná platební neschopnost a největším opozdilcem v placení je stát,“ řekl Jaroslav Míl, prezident Svazu průmyslu a dopravy. „Je to katastrofa, například autodopravci musí čekat na zaplacení až 120 dní,“ dodává šéf Společenství autodopravců Čech a Moravy Bedřich Danda.
To, že klesající platební morálka je celoevropským problémem, potvrzuje i Zbyněk Frolík, majitel firmy Linet, která vyrábí lůžka pro nemocnice. „V Itálii musíme na zaplacení čekat i 300 dní,“ stěžuje si Frolík. Platební morálka podle něj upadá i v tradičně „disciplinovaných“ zemích, jako je Velká Británie.
Zkrátit dobu, po kterou musí firmy čekat na zaplacení svých služeb či zboží, se pokouší Evropská komise. Ta přišla s návrhem normy, která by určila maximálně 30denní lhůtu pro splatnost faktur, a to i pro státní správu. Úprava zároveň zavádí minimální úrok za pozdní platby ve výši osmi procent a minimální částka za pozdně zaplacenou fakturu by měl činit 40 eur.
Tento týden se na úpravě dohodl výbor pro vnitřní trh Evropského parlamentu se zástupci členských zemí. Do konce měsíce by o ní měl parlament hlasovat, a pokud ji schválí, budou mít členské země dva roky na její uvedení do praxe.
České firmy však pochybují o účinnosti takové směrnice a daly by přednost posílení pozice věřitele. „Úspěšnost vymáhání pohledávek po splatnosti se letos zhoršila o deset procent. Návrh je utopií, která nemá velké šance zlepšit situaci firem,“ řekl Cyril Mores z inkasní společnosti Creditreform. Podle něj totiž podobných doporučení od Unie vyšla již celá řada, ale v praxi jsou jen těžko vymahatelná.
„Obchodníky nelze donutit k takovým splatnostem. Komisaři nemají představu o tom, jak se vyjednávají pozice třeba u supermarketů,“ souhlasí Stržínková. Podle ní je v současnosti například u dodávek spotřebního zboží platební podmínka 60 až 90 dnů standardní součástí kontraktu.
S vlastním receptem na neplatiče faktur přichází i Svaz průmyslu a dopravy. „Kvůli vysokému nárůstu druhotné platební neschopnosti dnes opět uvažujeme o zavedení zápočtových listů,“ řekl Míl. Podle něj by vzkříšení zápočtových listů umožnilo českým firmám snížit druhotnou zadluženost o třicet až 40 procent. Ministr financí Miroslav Kalousek ale takové úvahy odmítá. „Pokud něco takového zavedete, platební morálku to může spíše dále zhoršit,“ uvedl Kalousek.
