„Já můžu za soudce v dobré míře jmenovat pedofily nebo homosexuály, kteří žijí v partnerství, aby to bylo vyrovnané. Tak takovýho člověka já bych tam nikdy nejmenoval. Protože ústavní soud je poslední instancí, která o těhlech věcech rozhoduje,“ říká Fischer na blanenském záznamu.
Poté, co na něj padla lavina kritiky, zveřejnil na facebookovém profilu omluvu s dovětkem: „Chtěl jsem poukázat na to, že ústavní soudce by neměl reprezentovat vlivovou skupinu, která současně usiluje o úpravu právních poměrů, a to kvůli možnému střetu zájmů.“ S otázkou, jestli by vůbec někoho mohl při takové úvaze jmenovat, protože každý patří do nějaké sociální nebo kulturní skupiny, se nevypořádal.
Paradoxně v sobotu Fischer odpovídal i na anketu ČTK otom, jak by kandidáti pojali pravomoc jmenovat soudce. Tam bývalý velvyslanec ve Francii odpověděl, že „zákon mluví jasně a není třeba stanovovat žádné další podmínky.“
Jako poslat pyromana hasit požár, říkal Fischer
V tematizování homosexuálů se Fischer v Blansku neomezil pouze na predikci, jak by coby hlava státu přistupoval ke jmenování ústavních soudů. Pozastavil se i u tématu adopcí párů stejného pohlaví. „Dnes už o adopci dětí nerozhodují lidi s rodinou, ale na pražském magistrátu o adopci a budoucnosti dětí rozhodují homosexuálové, kteří žijí v partnerském vztahu. Když homosexuál žije v partnerském vztahu, další krok je ten, že chce adoptovat. Tyhle dvě agendy by se vůbec neměly dostávat do kontaktu,“ uvedl a dodal, že je to jako poslat pyromana hasit požár.
„Omlouvám se za svůj nešťastný výrok. Rozhodně nehodlám diskriminovat žádnou skupinu občanů pro její původ či způsob života, to jsem ostatně nikdy nedělal a jako prezident nikdy nebudu,“ hájil se později Fischer dle serveru Aktuálně.cz tím, že má mezi homosexuály řadu přátel a sám je zastáncem jejich práva na adopci.
