Nejrozšířenější formou je klouzavá pracovní doba, za ní následují s poměrně velkým odstupem práce na částečný úvazek a práce z domova. Vyplývá to z odpovědí 114 tuzemských firem v dotazníkovém šetření, které poskytl Svaz průmyslu a dopravy.
„Flexibilní formy práce nabývají stále většího významu, aktuálně podtrženého současnou světovou finanční krizí. Ta se již projevuje i na tlaku na tuzemské podniky redukovat pracovní místa. Jednou z cest překonávání těchto potíží je právě podpora flexibilních forem práce,“ uvedla zástupkyně generálního ředitele svazu Dagmar Kuchtová. „Pro Evropany je důležitá životní spokojenost, volný čas a čas strávený s rodinou. Pracovní život bude však v příštích letech daleko náročnější a dynamičtější, proto budou nabývat na významu flexibilní formy práce jako spojení těchto dvou fenoménů,“ upozornil expert Mattijs Maussen s tím, že trendem v posledních patnácti letech je snižování počtu pracovních hodin v týdnu. Na 86 procent tuzemských podniků využívá u svých zaměstnanců flexibilní pracovní dobu a 50 procent práci na částečný úvazek. Naopak se v ČR minimálně využívají takové flexibilní formy práce, jako je klouzavý pracovní rok, dočasné přerušení kariéry či „purchased leave“, tedy možnost zaměstnance koupit si dodatečné týdny dovolených, respektive vyměnit je za proporcionální snížení měsíční výplaty.
Nedostatečně rozvinuté spektrum flexibilních forem práce mezi tuzemskými firmami je způsobeno jejich obavami z negativních dopadů na chod podniku. Zhruba 47 procent respondentů se domnívá, že jejich využívání by potřebovalo odlišný styl řízení. Pouze 19 procent s touto tezí nesouhlasí. Že by využívání flexibilních forem práce mohlo vést k nedostatečné kontrole pracovní doby, se domnívá 30 procent zaměstnavatelů. Podobný počet zčásti souhlasí a zčásti nesouhlasí, přibližně 36 procent z nich s tímto názorem nesouhlasí.
