PAŘÍŽ/PRAHA Francouzská vláda včera přednesla dlouho očekávanou penzijní reformu. Její hlavní bod představuje záměr zvýšit věk pro odchod do důchodu z 60 na 62 let. Uskutečnit by se to mělo postupně, a to do roku 2018.
Po reformě by navíc Francouzi měli plnou výši důchodu pobírat místo dosavadních 65 let až od 67 let. „Pracovat déle je nezbytné,“ prohlásil při představování návrhu ministr práce Éric Woerth. Posunutí věku odchodu do důchodu je přitom pro Francouze v mnoha ohledech porušením tabu.
Hranice 60 let, která byla přijata v roce 1983 za vlády socialistického prezidenta Françoise Mitterranda, dodnes patří k hlavním sociálním vymoženostem – levice do stejné kategorie řadí i uzákonění 35hodinového pracovního týdne.
Proč vláda k reformě přistoupila? Hlavně chtěla zmenšit náklady na důchodový systém. Jeho deficit, který se v posledních dvou letech podle některých nezávislých institucí kvůli krizi ztrojnásobil, nyní činí 32 miliard eur. Navíc hrozí, že v roce 2020 dosáhne 45 miliard eur. Současné načasování reformy má však i své politické důvody. Pro prezidenta Nicolase Sarkozyho, který se zřejmě bude chtít za dva roky ucházet o znovuzvolení na dalších pět let, totiž vyřešení důchodového problému představuje jeden z nejdůležitějších kroků v rámci jeho mandátu.
Pozorovatelé navíc upozorňují, že vláda pečlivě vybírala dobu, kdy s návrhem přijde. Učinila tak těsně před letními prázdninami, a navíc během fotbalového mistrovství světa. Pozoruhodné je i to, že premiér François Fillon chtěl hranici posunout až na 63 let. Sarkozy však možná i kvůli své osobní image nakonec zvolil variantu 62 let. Proti záměrům vlády se již šikuje vlna odporu. François Hollande, bývalý dlouholetý vůdce Socialistické strany, reformu nazval „nejvíce nespravedlivou“. Většina odborů předpokládá, že 24. června uspořádají protesty. Dosavadní demonstrace ale zatím nedosáhly takového rozsahu, v jaký odbory doufaly. I Francouzům začíná být zřejmě jasné, že bez nutných reforem se jejich země stejně jako ostatní státy neobejde.
Francie patří mezi země s nejdelší průměrnou délkou života. Vzemi, která má 63 milionů obyvatel, je nyní 15,5 milionu penzistů. I po zvýšení hranice odchodu do důchodu na 62 let na tom ale Francouzi ve srovnání s dalšími vyspělými státy budou ještě dobře. Například Německo postupně zvyšuje hranici z dnešních 65 let na 67, v Česku parlament v roce 2008 schválil postupné zvyšování odchodu do penze (od ledna 2010 do roku 2030) až na 65 let u mužů a žen bez dětí nebo s jedním dítětem.
Zmrazení státních výdajů Francie však plánuje v souvislosti s důchodovou reformou i další kroky. Vláda hodlá požadovat zvláštní daně z vysokých příjmů, daň z kapitálu a z podniků.
V rámci snahy dosáhnout ozdravění veřejných financí Francouzi chtějí na příští tři roky zmrazit státní výdaje a zrušit daňové výjimky. Prezident Sarkozy doufá, že se mu těmito kroky podaří zvýšit důvěru investorů. Odbory a zaměstnavatelé nyní budou mít tři dny na to, aby k reformě podali své připomínky. Poté bude návrh zákona dopracován a 13. července předložen vládě. V září by se měl objevit v parlamentu, kde má vládní pravice jasnou většinu.
***
JAK JE TO JINDE
Důchodový věk * Česko: Postupně se bude zvyšovat na 65 let * Velká Británie: 65 pro muže, 60 pro ženy *Německo: 65 let * Nizozemsko: 65 let * Řecko: 65 let pro muže, 62 let pro ženy, je častá i dřívější penze * Itálie: 65 let pro muže, 60 pro ženy, je častá i dřívější penze * Švédsko: 61 let
