PAŘÍŽ/PRAHA „To téma je stále tabu. Je to příběh, o kterém nikdo nechce ani slyšet,“ říká o svém novém díle Francouz Patrick Buisson. Francii v posledních týdnech šokoval svou knihou s názvem „1940-1945 Années Erotiques“ (Erotická léta 1940-1945), ve které tvrdí, že za nacistické okupace se Francouzky oddávaly sexuální nevázanosti.
Francie se stále ještě vyrovnává se svou problematickou válečnou minulostí, v níž vláda ve Vichy kolaborovala s nacisty. Buisson nyní navíc zažitou představu o odboji, životě ve strachu, utrpení a často i o hladu - rozbíjí svým provokativním pohledem. Život v okupované Paříži byl prý pro Francouzky jedním velkým večírkem: oddávaly se sexu v kinech i katakombách. Válka prý přitom působila jako afrodiziakum stimulující základní instinkt, který lidem velí přežít.
„Může to sice zraňovat naši národní hrdost, ale skutečnost je taková, že lidé se okupaci přizpůsobili,“ tvrdí Buisson. „Mnohé by na to rády zapomněly, ale zatímco měly manžely ve vězeňských táborech, některé ženy spaly nejen s německými vojáky - mladými světlovlasými barbary, kteří Francouzky velmi přitahovali - ale zaplétaly se s každým, kdo jim mohl pomoci ve finančně složité situaci,“ myslí si Buisson. „Sbližovaly se se šéfy, obchodníky, kterým dlužily, se sousedy. V časech, kdy je vše na příděl, je tělo jedinou obnovitelnou, nevyčerpatelnou měnou,“ říká.
Sexuální aktivitu prý navíc podporovaly chladné zimy, nedostatek uhlí a zákaz vycházení mezi jedenáctou hodinou večer a pátou ráno. Důkazem byl podle Buissona prudký nárůst porodnosti v roce 1942 -přesto, že dva miliony mužů byly vězněny v táborech.
Historie od pasu dolů Buissonova kniha rozvířila bolestné vzpomínky. Jeden francouzský literární kritik ji označil za impertinentní, další autora obvinil, že se zaměřil jen na historii okupace „od pasu dolů“. Buissona, který vede televizní kanál o historii, odsoudil i seriózní deník Le Monde za to, že líčí okupaci jako „gigantické orgie“. Také pamětníky, kteří okupaci zažili, uráží představa, že by ji strávili v posteli.
„Hodně mě to naštvalo,“ stěžuje si osmaosmdesátiletá Liliane Schroederová, která o okupaci vydává časopis. Svůj život riskovala jako členka odboje. „Tvrzení, že život byl jen velký večírek, je šokující a absurdní. Měli jsme na práci úplně jiné věci,“ řekla Schroederová britskému deníku The Sunday Times. Svůj život odbojové spojky nicméně popsala jako „úžasné období“ ve kterém „lidé dál žili, i když se tolik nesmáli“. Mladé ženy podle ní byly pro odboj velice užitečné, protože „když spolu mladá žena a muž seděli v kavárně, nevypadalo to, že připravují spiknutí. Vypadali zkrátka jako milenci.“ Je třeba rozbít mýty Buisson se ale brání obviněním, že by chtěl zlehčovat tragické období francouzské historie. Chce prý jen poopravit „mytický“ obraz okupace. Rozšířená je například legenda, že jako první se okupantům postavily na odpor prostitutky, když jim odmítly poskytovat služby. Podle Buissona byli ale Němci vítáni i v nejlepších nevěstincích. Třetina těch pařížských byla dokonce vyhrazena pro německé důstojníky. Francouze pobouřila minulý měsíc také výstava dobových fotografií na pařížské radnici, na nichž Pařížané za okupace vypadají bezstarostně. Hezky oblečení občané se na snímcích procházejí v parcích a po bulvárech, nakupují a baví se ve večerních klubech. Na jedné fotografii ženy plavou v bazénu. Snímky nafotil v roce 1942 na zakázku pro nacistický propagandistický časopis Signal francouzský fotograf André Zucca. Fotografování sice bylo za okupace zakázané, Zucca dostal ale zvláštní povolení a Němci mu dokonce dodali tehdy vzácný barevný film Agfacolor.
