O čem je řeč? O vztahu Lance Armstronga a Tour de France. Tedy přesněji: Armstronga a Francouzů. „Snaží se najít proti mně cokoli. Ale to mě nepřekvapuje. To v té zemi dělali vždycky,“ utrousil sedmatřicetiletý Armstrong na jaře, po dalším „boxerském“ kole, kdy prý nechtěl spolupracovat s francouzským dopingovým komisařem. Pařížská laboratoř potom oznámila, že testy jsou čisté a že Armstrong může na start Tour.
„Doufám, že na Tour nebude. Nikdo ho tady nechce. Už nemůže vyhrát. Doufám, že ho Contador porazí,“ rozohnil se pětinásobný vítěz Tour Bernard Hinault, jehož Armstrong se sedmi triumfy překonal. Slovní přestřelky mezi americkým cyklistou a Francií neustaly ani v době, kdy Armstrong nezávodil, nyní se jen zostřily.
Těžko by si hrdí a do sebe zahledění Francouzi vybájili nepřijatelnějšího hrdinu „svého“ slavného závodu než obhroublého Texasana s kovbojskými manýry. A neobměkčil je ani jeho tvrdý osud a jeho vítězný boj s rakovinou.
Armstrong na Tour dominoval jako nikdo před ním, mnozí Francouzi, pro něž je třítýdenní závod něco jako národní bohatství a vidět jezdce na vlastní oči je prakticky povinnost, za tím vidí doping. Což zase Američan tvrdošíjně popírá.
„Tvrdí, že se vrátil, aby podpořil nadaci. Ale za tím skrývá strategii, byznys a politické ambice, protože chce být guvernérem Texasu. Francouzi se nenechají ošálit,“ říká francouzský novinář Pierre Ballaster, který před lety napsal knihu, v níž Američana obviňuje z nekalých praktik. Podle něj 70 procent Francouzů nechce, aby Armstrong na Tour startoval.
Jenže závod Američana potřebuje. Zachraňuje totiž sledovanost, přitahuje sponzory, jeho výkon sleduje celý svět. Když v roce 1999 poprvé Tour vyhrál, vrátil jí kredit po skandálu z roku 1998. Armstrong učinil z Tour de France globální závod.
