Sobota 29. ledna 2022, svátek má Zdislava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

František Dvořák, kultury hořák

Česko

Profesor František Dvořák, jeden z nejznámějších českých historiků umění, se v sobotu dožívá devadesáti let. Je to skoro neuvěřitelné, neboť je stále plný energie, pořádá přednášky, spolupracuje s cestovními kancelářemi a udržuje si přehled o všem, co se v oblasti výtvarného umění děje. Již dosáhl stejné slávy jako vskutku legendární kunsthistorik Václav Vilém Štech, který stejně jako on udivoval svou dokonalou pamětí ještě hluboce po osmdesátce a stal se miláčkem televizních diváků. Na Františka Dvořáka ostatně Jožka Mrázek Hořický, dlouholetý model z Akademie a naivní básník, napsal známou ódu: Dvořák, kultury hořák.

Za svůj dlouhý život působil František Dvořák v pražské Národní galerii, na Akademii výtvarných umění v Praze, Palackého univerzitě v Olomouci, na FAMU v Praze. Jeho přednášky patřily pro svou živost k nejoblíbenějším. Spolupracuje s médii, často je hostem České televize, píše do novin i odborných časopisů. Pamětníci vzpomínají na jeho čtivé články v Lidové demokracii, kde přibližoval všem zájemcům kvalitní umění. Jeho odborný záběr je velmi široký. Nalézal svá témata od gotiky a renesance až po současnost. Je nejen uznávaný odborník, ale považuje se také za popularizátora výtvarného umění. Dokáže o něm totiž psát, přednášet i vyprávět zasvěcenou, a přitom každému srozumitelnou formou.

František Dvořák je plodným autorem a dokáže často přijít s novým pohledem. Například jeho kniha Po Karlově mostě vzbudila pozornost, ačkoliv zdaleka nebyla první, která o této památce byla napsána. Nezabývá se jen českým, ale také zahraničním uměním. Koncipoval například knihu o francouzském moderním umění v českých sbírkách, kterou vydalo nakladatelství Artia v angličtině, němčině a francouzštině. Pro Odeon připravil knihu o kresbách Henriho Matisse či Hanse Holbeina, které vyšly v češtině i v několika dalších jazycích. Z období baroka se věnoval například Janu Kupeckému nebo Rembrandtovi.

Napsal řadu monografií o našich i evropských moderních umělcích. Nejstarším z nich je Antonín Chittussi, pak následuje Václav Špála, Josef Šíma, Jindřich Štyrský a Toyen. Je velkým znalcem tvorby Františka Tichého, se kterým se osobně poznal a o němž napsal celkem tři publikace - o kresbě, malbě i grafice. Totéž platí také o Janu Zrzavém, s nímž se po léta stýkal a o němž rovněž napsal knihu. Byl dlouholetým přítelem Kamila Lhotáka, o jehož díle vydal poutavě napsanou monografii.

Poutavě vzpomíná na léta, kdy působil jako asistent prof. Václava Viléma Štecha na Akademii výtvarných umění, takže se tehdy mohl poznat i s mnohými z budoucích osobností českého moderního umění. Dokáže však být skromný a upřímný. V jednom z rozhovorů vzpomíná, že tehdy často neodhadli, z kterého studenta něco vyroste. Pak ovšem zahajoval výstavu skupiny Máj, která byla jednou z prvních svobodných tvůrčích skupin, když se od poloviny padesátých let trochu prolomily ledy. Stal se také jedním z nejaktivnějších teoretiků Hollaru, kde zahájil celou řadu výstav a napsal bezpočet odborných textů. Výtvarníci - a nejen staří - ho dodnes žádají, aby promluvil na vernisážích jejich výstav.

Autor:

Naši zemi by neubránila ani desetkrát větší armáda, říká armádní generál Opata

Premium Přes tři roky šéfuje armádě a nejvíc mu pije krev byrokracie. Když je nejhůř, oblékne maskáče a vyrazí z kanceláře...

Situace se obrací. Dřív byl vstřícný západ, dnes vyrazte s obytňákem na východ

Premium Nemám rád kempy s jejich davovou atmosférou, hlukem a stísněným prostorem a hotely jsou pro mě nenávratně statické,...

Recept na dlouhověkost? Chirurg Pafko vysvětluje, čím si zkracujeme život

Premium Profesor Pavel Pafko o tom, proč si u televize neotevře lahváč, o malém štěstí pro každý den a taky o poučném úrazu na...