Františka Mrázka zastřelil neznámý pachatel před jeho kanceláří na „zámečku“ v Durychově ulici v Praze 4. Stalo se to 25. ledna 2006 večer, když byl obávaný kmotr na cestě ke svému pancéřovému autu. „Jedna éra českého zločinu tím skončila,“ uvádí ve své knize Kudy kráčel zločin vyšetřovatel Karel Tichý, vedoucí operativní skupiny, která po Mrázkovi šla.
Policejní spis Krakatice zmapoval Mrázkovy kontakty na politiky a sféru jeho vlivu, která byla takřka neuvěřitelná. Trůn českého krále podsvětí zůstal podle Tichého už neobsazený. Na Mrázkovo místo sice aspiroval Radovan Krejčíř, ten to ale podle Tichého s politiky neuměl, a navíc se ze svého útěku na Seychely už nevrátil. Kdo byl František Mrázek a kde po jeho smrti skončil pověstný Mrázkův archiv?
Mrázek se učil od Běly
Mrázek se z předlistopadového veksláka se styky na policii vypracoval na vůdčí osobnost českého podsvětí. Jeho „učitelem“ se stal mafián Antonín Běla, který kolem sebe shromáždil síť spolupracovníků. Přes bílé koně, vydírání, krádeže a neplacené úvěry si tito lidé dokázali v 90. letech přijít na pěkné peníze. Bělu ale v roce 1996 zastřelilo maskované komando, a i když se jeho smrt nikdy nevyšetřila, podle jedné z vyšetřovacích verzí v ní měl prsty právě Mrázek.
Po přelomu letopočtu se Mrázkovi společně s dalším podnikatelem Tomášem Pitrem podařilo ovládnout podnik Setuza, který byl klíčovým hráčem při naplňování evropské směrnice o biopalivech. Přes Setuzu se Mrázek s Pitrem pokusili získat co největší díl na privatizaci státního podniku Unipetrol, který sdružoval v podstatě celý český petrochemický průmysl.
Dva úhlavní nepřátelé František Mrázek a Antonín Běla.
Mrázka zabili všichni, řekl mi jeden policista. Co by mě ze všeho nejvíc zajímalo dnes? |
Kontakty s politiky
Mrázek své obchodní cíle naplňoval díky četným kontaktům s politiky, na kterých nešetřil. Z knih vyšetřovatele Tichého, ale také investigativního novináře Jaroslava Kmenty, který Mrázkovy aktivity zmapoval v nebývalé šíři, vyplývá, že svého času chodil Mrázek na Úřad vlády jako domů. S Miroslavem Šloufem, poradcem Miloše Zemana, ho zřejmě pojilo i osobní přátelství. Říkal mu „Vodník“ a byl jeho důležitým informačním kanálem.
Zato s ministrem vnitra a pozdějším premiérem Stanislavem Grossem nevycházel. Důvodem bylo podle Kmenty to, že v přetahované o Unipetrol stál na straně Andreje Babiše a Agrofertu.
Mrázek se zvýraznil také díky nadaci Interpo, kterou založil jeho známý Miroslav Provod a svým jménem zaštítil zpěvák Karel Gott. Oficiálně měla pomáhat vdovám a sirotkům po policistech zabitých ve službě, ve skutečnosti se v ní ale prý praly špinavé peníze. Když se věcí začal zabývat soud, Gott se od nadace distancoval. Aféra stála místo u policie tehdejšího policejního ředitele a později zástupce české pobočky Interpolu Františka Zelenického.
Mafiánské vraždy budou brzy promlčeny, chybí těla obětí či pachatelé. I poté ale na činu policie bude pracovat |
Krejčíře se bál
Mrázka policie sledovala opakovaně, poprvé dokonce před sametovou revolucí. Mapovala jeho kontakty, činnost, finanční toky. Od roku 2004, kdy v podsvětí sílil vliv Radovana Krejčíře, Mrázek ale s policií spolupracoval. Podle Tichého nikdy nebyl veden jako informátor, souhlasil ale s tím, že se bude pravidelně setkávat s vyšetřovatelem. Když prý přišla řeč na Krejčíře, býval neobyčejně sdílný. Krejčíře se patrně bál. Policie si Mrázka vedla pod krycím jménem Kreml.
První pokus o vraždu Mrázek přežil už v roce 2002 a zřejmě si z něj moc nedělal. Zato od roku 2004 nebo nejpozději 2005 v něm sílily obavy o život. Nepřidalo mu ani to, když byl z vězení propuštěn syn jeho někdejšího staršího partnera Běly.
V roce 1993 založili František Mrázek a Miroslav Provod Nadaci Interpo. Karel Gott souhlasil, že bude dělat nadaci prezidenta.
Uprchlý zločinec Radovan Krejčíř na Seyschelách (2005).
V lednu 2005 šla po Mrázkovi nejen policie, ale byl i v hledáčku tajné služby BIS. Ve středu 25. ledna 2006, jen několik hodin před jeho smrtí, byla ale sledka odvolaná. A pak přišel osudný výstřel.
Mrázek byl zavražděn patrně profesionálem, a to speciálním nábojem, který způsobil zvlášť devastující poranění vnitřních orgánů. Údajně dostal jednu ránu do srdce. Jeho vražda nebyla nikdy objasněná. Podle Tichého kriminalisté již dávno vědí, kdo za ní stál. Mají prý konkrétní jména, ale ne dost důkazů, které by obstály před soudem.
Ať už Mrázkovu vraždu provedl a nařídil kdokoli, od 25. ledna 2026 může klidně spát. Případ je definitivně promlčený.
Kubice: Mrázek zemřel kvůli Setuze |
Mrázkův archiv
Obávaný Mrázkův archiv, ve kterém měl mít kmotr na každého něco, se po jeho smrti ztratil. Zřejmě nenávratně. „Mrázkův archiv buď leží někde hluboko pod zemí, nebo mohl být po jeho smrti atomizován na jednolité složky, které mohou být v trezorech těch, kdo za ně zaplatili nejvíc,“ myslí si vyšetřovatel Tichý.
Zavražděný „kmotr“ František Mrázek má hrobku z leštěného mramoru v Českém Brodě. Přitom v 80. letech minulého století kšeftoval s náhrobními kameny (nejen židovskými) ze starých hřbitovů a rozprodával je tehdejším technickým službám. Část bývalých pomníků přeměněných na dlažební kostky rozkryli při rekonstrukci Václavského náměstí v Praze.
Kdo zabil Mrázka?
V případu existuje několik teorií:
- Ta nejpřímočařejší ukazuje na Jaroslava Bělu, syna zavražděného mafiána. Na Mrázka mohl mít vztek proto, že ho považoval za strůjce vraždy svého otce. Navíc byl Jaroslav Běla nějakou dobu i přítelem Mrázkovy dcery Moniky. Vztah jim ale Mrázek starší zatrhl.
- Další variantou je objednatel Krejčíř. V době Mrázkovy smrti už byl sice na Seychelách, vražda se ale dá objednat i na dálku. Krejčíř, který utekl policii ze své černošické vily v roce 2005, měl stále peníze i vliv na české podsvětí.
- Podle Kubiceho zprávy, což byla zpráva tehdejšího šéfa protimafiánského útvaru Jana Kubice o prorůstání organizovaného zločinu do státní správy, se v materiálech Tomáše Pitra našly náznaky spojující Mrázkovu vraždu s klanem Kočků. Tato rodina provozovala Matějskou pouť a lunapark na pražském výstavišti. Václav Kočka starší i jeho syn byli významnými členy ČSSD, pojilo je přátelství s premiérem Jiřím Paroubkem. Kočka mladší byl v roce 2008 zavražděn.
- Za úvahu stojí také hypotéza, že Mrázkova smrt byla nařízena z vyšších míst. Tomu nasvědčuje fakt, že podle Tichého bylo sledování Mrázka na příkaz BIS ukončeno jen několik hodin před vraždou.
Pro přípravu tohoto textu byly kromě novinových článků použity také následující knihy: Karel Tichý, Hana Hlušičková: Kudy kráčel zločin; Karel Tichý, Hana Hlušičková: Kauzy & aféry; Jaroslav Kmenta: Světská mafie; Jaroslav Kmenta: Kmotr Mrázek; Jaroslav Kmenta: Kmotr Mrázek II. Krakatice; Jaroslav Kmenta: Kmotr Mrázek III. Válka kmotrů
