PRAHA Evropa se ještě nedávno obávala závislosti na ruském plynu a Rusko plánovalo ovládnutí amerického trhu s plynem. Teď se karta obrací. Poptávka po ruském plynu v Evropě poklesla a USA možná už letos předhoní v produkci plynu Rusko. A například Polsko, které je dosud závislé na ruském plynu z 95 procent, by za několik let mohlo dokonce exportovat svůj vlastní plyn.
Změny na světovém trhu s plynem přiznali veřejně tento týden i zástupci ruského plynárenského gigantu Gazprom. Šéf exportu firmy Alexander Medveděv, který kdysi mluvil o vývozu ruského plynu do USA, oznámil, že firma uvažuje naopak o těžbě plynu přímo ve Spojených státech. Další činitelé Gazpromu pak uvedli, že Gazprom zvažuje „upravení“ (tedy zmenšení) kapacity plánovaných plynovodů mířících do Evropy a že firma nebude rozvíjet některá naleziště v Rusku, jak se původně plánovalo.
Plyn z Ruska je už drahý První potíže Gazpromu, monopolnímu vývozci ruského plynu, způsobila finanční krize. Omezení výroby ve vyspělých zemích vedlo k poklesu spotřeby zemního plynu a tato situace trvá. Podle americké konzultační firmy IHS Global Insight bude letos na trhu přebytek plynu ve výši jedné čtvrtiny evropské spotřeby. Přitom velké společnosti, které plyn přeprodávají dále firmám i domácnostem, mají už teď značné zásoby.
Většina smluv o dodávkách plynu je totiž konstruována tak, že se kupující zaváže zaplatit určité množství suroviny, ať už ho odebere, nebo ne. Ceny plynu jsou zároveň fixní na určité časové období. Výsledkem je, že zákazníci plyn sice například od Gazpromu odebírali, ale ukládali ho do zásobníků a snažili se na další období domluvit nižší odběr.
Přebytek plynu na trhu tlačí ceny dolů. Navíc byly dokončeny terminály na zplynování kapalného plynu, který se dováží do Evropy po moři z Blízkého východu a z Ameriky. Tento plyn je většinou levnější než ruský. Tržby Gazpromu proto v Evropě výrazně poklesly, napsala agentura Bloomberg. Z dlouhodobého hlediska ale největší ránu zasadil Gazpromu rozvoj těžby plynu z takzvaných nekonvenčních zdrojů. Podařilo se totiž vyřešit problém, jak těžit plyn z břidlic a plyn uzavřený v kapsách uhelných ložisek. Nová technologie umožňuje provést vrt do hloubky a z něj pak vést další horizontální vrty. Do vrtu se pak vhání voda smíchaná s pískem a speciálními chemikáliemi. V břidlicích se tím vytvoří malé trhliny. Když pak klesne tlak vháněné vody, hornina se částečně sevře a do vrtu vytlačí plyn. Takové projekty fungují hlavně ve Spojených státech a na těžbě se podílejí obří energetické společnosti jako Exxon Mobil a BP.
Chemie kontra pitná voda Spojené státy mají v břidlicích zásoby plynu minimálně na sto let, tvrdí časopis The Economist. Těžit se dá i v několika evropských zemích: ve Velké Británii, Švédsku, Francii, Rakousku, Německu, Maďarsku a Polsku. Nejvíce prozkoumaná jsou ložiska v Polsku, ze kterých by prý mohla země pokrýt svoji spotřebu až na 200 let. Velké zásoby břidličných plynů údajně existují i v Číně.
Gazprom teď předpokládá, že bude mít problémy s exportem ruského plynu. Zastavil proto plán na zprovoznění ložiska Štokman v Barentsově moři, odkud chtěl plyn vozit loděmi do USA. Nechce těžit ani na Kovytce, což je obří naleziště, ze kterého se měl vyvážet plyn do Číny. Firma chce také omezit plánovanou kapacitu nových plynovodů Nord Stream a South Stream, které staví z Ruska do Německa a jihovýchodní Evropy.
Ruský pokus o ovládnutí světového nebo minimálně evropského trhu s plynem je tak momentálně u ledu. Posílit pozici Gazpromu by ale mohly protesty ekologů proti alternativní těžbě plynu. Někteří odborníci se totiž domnívají, že chemikálie vháněné do země mohou zničit zdroje pitné vody, a chtějí proto alternativní těžbu plynu zakázat.
