Tato společnost měla o dostavbu Temelína vážný zájem. „Jenže ČEZ se rozhodl pustit do soutěže pouze tlakovodní reaktory. Ztratil tak možnost vybírat z více technologií a dosáhnout příznivější ceny,“ uvedl Christie pro LN.
Koncern GE vyrábí společně s japonským Hitachi takzvané varné reaktory. Ty jsou z konstrukčního hlediska o něco jednodušší než tlakovodní reaktory, které nabízí trojice uchazečů o dostavbu Temelína – americký Westinghouse, francouzská Areva a česko-ruské konsorcium Škoda JS a Atomstrojexport.
Díky tomu lze výstavbu jaderného bloku s varným reaktorem stihnout o rok dříve, než trvá výstavba bloku s tlakovodním reaktorem. Nižší jsou také náklady na výstavbu. „Mimo Evropu nyní realizujeme čtyři projekty, které nepřekračují rozpočet, ani se neopožďují,“ zdůraznil Christie.
Naráží tak na potíže, které má Areva ve Finsku. První blok v jaderné elektrárně Olkiluoto měl podle původního plánu zahájit provoz v roce 2009, výstavba se však protáhne nejméně do roku 2013. Náklady na výstavbu budou místo původně oznámených 3,2 miliardy eur téměř dvojnásobné.
ČEZ v současnosti provozuje šest jaderných bloků, všechny jsou založeny na tlakovodní technologii. Právě dlouholeté zkušenosti s uvedenou technologií vedly k rozhodnutí omezit okruh možných dodavatelů reaktoru pro nové bloky.
„Volba jiného typu reaktoru by znamenala pro ČEZ zvýšené riziko při výstavbě i provozu a měla by pravděpodobně i negativní dopad i na potenciál zapojení domácího průmyslu do projektu. Na současné provozované elektrárny je navíc navázána i věda a výzkum,“ upozornila mluvčí ČEZ Eva Nováková.
Rozhovor čtěte na straně 14
