Uvedl to Tomasz Cymbalak z Národního památkového ústavu v Praze (NPÚ). Památkáři budou chtít v budoucnu sklepy zpřístupnit veřejnosti.
Archeologové nalezli u Spálené ulice 11 gotických sklepů při záchranném výzkumu u stanice metra Národní třída, nad kterou vyroste multifunkční budova Copa Centra. Pracují zde od konce července, do konce výzkumu jim zbývá asi 2,5 měsíce.
O existenci sklepů na místě domů, které byly v 70. letech zbořeny kvůli výstavbě metra, odborníci věděli. Obávali se ovšem, že je stavbaři při budování podzemní dráhy poničili. Jejich zachovalost je příjemně překvapila.
Sklepy pochází z období zakládání Nového Města, tedy ze 14. století. V dalším průběhu staletí byly podle archeologů pouze nepatrně opravovány.
Tvoří je proto původní gotická klenba postavená z opuky i dobová podlaha vydlážděná valouny. Podle archeologů mohly sklepy sloužit například ke skladování piva.
Zatímco ostatní nálezy, které vědci vykopali při postupném odkrývání staveniště, budou stavbou Copa Centra zničeny, sklepy se pravděpodobně památkovému ústavu podaří zachovat. Jejich hodnota totiž přesvědčila i investora, aby změnil plány a zúžil patrové podzemní garáže.
Archeologové na místě dále nacházejí zbytky židovských náhrobků, které pochází z blízkého zaniklého židovského hřbitova. Předci je použili do základů svých obydlí. Pracovníci památkového ústavu vykopali také asi 170 mincí z různého období, gotické kachle z poloviny 15. století a spoustu úlomků keramiky či skla.
Odkryli i základové zdi již v minulosti zbouraných domů včetně gotické čtvercové stavby, která je podle památkářů možná starší než objevené sklepy. Dokládala by tak osídlení ještě před založením Nového Města.
Místní archeologický výzkum považují pracovníci NPÚ za jedny z nejdůležitějších vykopávek v historickém centru města posledních let. Ve středověku se poblíž zkoumaného místa nalézala osada Újezd u svatého Martina, vedla tudy také cesta ze Starého Města na Vyšehrad.
Vykopávky u Národní třídy srovnávají archeologové s rozsáhlým výzkumem pod obchodním centrem Palladium na náměstí Republiky. Při něm vědci například objevili prsten, který jako nejstarší movitý předmět dokazuje židovskou přítomnost v pražské aglomeraci, odkryli základy honosných nekamenných domů nebo kamenného románského paláce.
Pozůstatky románského domu se podařilo odkrýt archeologům také v září při výzkumech na Pražském hradě. Zde vědci bádají již od 20. let minulého století, v posledních letech například odhalili nejstarší opevnění hradní ostrožny.
Mezi 12 nejvýznamnějších výzkumů posledních let v Praze archeologové podle Miroslavy Šmolíkové z Muzea hlavního města Prahy řadí například neolitický rondel z pražské Ruzyně, který pravděpodobně sloužil jako kultovní centrum místní osady. Za velmi důležitý považují také nález keltských hrobů Na Slupi, doklady pravěkého osídlení v Nové Liboci nebo objev raně středověkého opevnění Malé Strany.
