„Denně se setkáváme s výsledky či aplikacemi přírodovědného výzkumu a poznání nejen v podobě rozličných moderních technologií, ale také prakticky ve všech médiích v podobě různých (často i kontroverzních) informací. V této podobě se s nimi setkávají i naše děti a mladí lidé. Proto v jejich životech hraje stále větší roli kvalitní přírodovědné vzdělání. To jim umožní porozumět výsledkům či aplikacím přírodních věd a efektivně je využívat ve svém každodenním, školním i budoucím profesním životě. Umožní jim rovněž zapojovat se díky získaným přírodovědným vědomostem a dovednostem do veřejných diskusí o důležitých problémech zahrnujících přírodní vědy a technologie. V neposlední řadě jim poskytne i argumenty při kritickém hodnocení informací, s nimiž se často setkávají v médiích a které jsou v některých případech v přímém rozporu s dosaženými a nezpochybnitelně potvrzenými postuláty přírodních věd o našem materiálním světě,“ říká příručka Gramotnosti ve vzdělávání vydaná Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze, z níž úlohu i komentář k ní čerpáme.
Úloha PISA 2006 Kyselý déšť Na fotografii jsou sochy, které se nazývají karyatidy. Byly postaveny na Akropoli v Aténách před více než 2500 lety. Sochy jsou vytesány z mramoru. Mramor je hornina tvořená uhličitanem vápenatým. V roce 1980 byly originály soch přesunuty do muzea Akropole a nahrazeny kopiemi. Originály soch rozežíral kyselý déšť.
Účinky kyselého deště na mramor se dají předvést na úlomcích mramoru, které přes noc ponoříme do octa. Ocet a kyselý déšť mají přibližně stejnou kyselost. Když ponoříme kousek mramoru do octa, začnou se tvořit bublinky plynu. Můžeme zjistit hmotnost suchého úlomku mramoru před pokusem a po pokusu.
Otázka: Předtím, než byl úlomek mramoru ponořen na noc do octa, měl hmotnost 2,0 gramu. Druhý den se úlomek vyndá a osuší. Jaká bude hmotnost osušeného úlomku mramoru?
a Méně než 2,0 gramu b Přesně 2,0 gramu c Mezi 2,0 a 2,4 gramu d Více než 2,4 gramu (správná odpověď = a) Vztah k definici přírodovědné gramotnosti – osvojení si a používání základních prvků pojmového systému přírodních věd – osvojení si a používání způsobů interakce přírodovědného poznání s ostatními segmenty lidského poznání či společnosti: zaujímání racionálních postojů k různým aplikacím přírodovědných poznatků v praxi a k důsledkům těchto aplikací pro člověka a jeho životní (přírodní a sociální) prostředí Cílové zaměření vzdělávací oblasti – porozumění souvislostem mezi činnostmi lidí a stavem přírodního a životního prostředí (Člověk a příroda) – zkoumání přírodních faktů a jejich souvislostí s využitím různých metod racionálního uvažování (Člověk a příroda) – využívání matematických poznatků a dovedností v praktických činnostech (odhad, porovnávání velikostí, Matematika a její aplikace) Očekávaný výstup podle RVP ZV – vysvětlí vznik kyselých dešťů, uvede jejich vliv na životní prostředí a uvede opatření, kterými jim lze předcházet (Chemie) Komentář Úloha je zasazena do reálné situace každodenního života a ověřuje vědomosti žáků z oboru chemie. Na příkladu z praxe ověřuje jejich schopnost posoudit důsledek emise kyselinotvorných oxidů a jejich reakcí s dalšími chemickými látkami. V tomto případě roztoku kyseliny octové a mramoru.
Popsaný pokus žáci mohou znát z výuky chemie. Jedná se o jeden z běžných důkazů uhličitanů. Žáci by ze zkušenosti měli vědět, že tvorba bublinek CO2. tedy vytváření plynné chemické látky, je spojena s úbytkem hmotnosti pevné látky.
