Poláci mají Grunwald, Němci Tannenberg a my Jana Žižku. Takové obrazy skýtá 600. výročí slavné řeže. Ty obrazy vypovídají o vztahu k velkým bitvám a národním dějinám. Pro Poláky je Grunwald symbolem vítězství nad Germány. Pro Němce je Tannenberg totožný se symbolem vítězství nad Rusy v srpnu 1914. My spekulujeme, zda tam bojoval Žižka, a pokud ano, zda zrovna tam pochytil taktiku vozové hradby (od německých rytířů) či přišel o oko.
Český vztah k velkým bitvám historie je odtažitý. Ty, jež byly vybojovány u nás, třeba u Kolína (1757) či Slavkova (1806), nebereme za své. Stejně jako ty, kde jen bojovali čeští panovníci, třeba u Kresčaku (1346). Plně se hlásíme jen k husitským, nanejvýš ještě k těm, kde bojoval Žižka. Chcete obraz Grunwaldu? Najdete ho v Muchově Slovanské epopeji: uprostřed polský král, vedle něj Žižka.
Těžko si vzpomeneme na jméno vítězného polského krále, ale víme, že tam Poláci upevnili svou hranici. Na Žižku si vzpomene každý, každý kvituje, že se ho bála Evropa, že bojoval za pravdu, že pravda vítězí a že těch vítězných bitev bylo hodně. Ale co konkrétního jimi stát získal? Co upevnil? O tom se přou i elity.
Čtěte Téma na straně 6
