Dnes se tam těží plyn. Ovšem ne z přírodního naleziště, ale z unikátního zásobníku. Ten by byl v zimě schopen zásobovat Prahu a okolí plynem celých devět dní.
HÁJE/PRAHA Až donedávna znal malou obec Háje u Příbrami málokdo. A nebýt současného výpadku dodávek ruského plynu přes ukrajinské území do Evropy, asi by to tak i zůstalo. Teprve tato krize dostala Háje a zejména nedaleký zásobník plynu do povědomí lidí.
Na Příbramsku se v průběhu staletí těžila celá řada kovů od stříbra přes olovo a zinek až po uran. Ten se v okolí Příbrami extenzivně těžil zejména v druhé polovině minulého století. A právě těžba tohoto radioaktivního kovu stála při zrodu myšlenky na stavbu unikátního zásobníku plynu.
Po ukončení těžby uranu se totiž bývalá šachta číslo 16 stala výchozím bodem pro ražení zhruba 45 kilometrů podzemních chodeb. Každá z nich má v průměru mezi 13 až 17 metry. Jsou tedy přibližně stejně veliké jako tunely, kterými jezdí pražské metro.
Plynový zásobník Háje se nachází v hloubce zhruba jeden kilometr a zabírá přibližně 1,5 kilometru čtverečního plochy. Celkem se v něm dá uložit 64 milionů metrů krychlových plynu. To by mohlo pražskou aglomeraci zásobovat po dva měsíce v létě a po devět dní v zimním období.
Po dvaceti letech kopání a investici zhruba 2,8 miliardy korun byl zásobník Háje spuštěn v roce 1998. Než do něj však mohl být poprvé uložen plyn, musel být připravený prostor zaplněn takzvanou plynovou poduškou. Ta tvoří zhruba jednu třetinu udávaného celkového objemu zásobníku a nesmí být nikdy vytěžena.
Technicky je možno získat zpět zhruba polovinu této plynové podušky, ale jejím vyčerpáním by se zásobník zřejmě zničil. Plyn je totiž v tomto zásobníku uložen v porézní hornině a vyčerpáním plynové podušky by se hornina narušila. Po uložení plynu byl zásobník napuštěn vodou, která se využívá k regulaci tlaku plynu. Hladina vody v podzemí dosahuje 530 metrů. Zjednodušeně si lze funkci zásobníku představit jako velkou houbu na umývání vozidla. Když se houba zmáčkne, vyteče z ní voda, uvolní se v ní místo pro vzduch, respektive pro plyn. Naopak když se houba namočí, vytlačí z ní voda vzduch. Zásobník Háje je jediným komerčně využívaným zásobníkem v krystalinických strukturách.
Zásobník Háje se může pochlubit ještě jednou raritou. Podle provozovatele totiž zásobník stoprocentně těsní, a stal se tak zřejmě jediným zásobníkem na světě, který nevykazuje žádnou ztrátu.
Kromě unikátního uložení v porézní hornině je příbramský zásobník jediným v Čechách a zároveň jediným zásobníkem skupiny RWE Transgas, který je schopen během jediné hodiny přepnout z plnění na čerpání. Je proto využíván jako takzvaný špičkový zásobník, který má během celého roku do plynové soustavy dodávat plyn v době, kdy je největší spotřeba.
Naopak v době nižší spotřeby je zásobník operativně schopen přepnout směr toku a plyn z průběžných dodávek zase ukládat. Klasické zásobníky, kterých RWE Gas Storage v České republice provozuje celkem pět, jsou sice teoreticky také schopny plyn čerpat a dodávat do systému, ale sezonně. V létě se v nich zásoby plynu ukládají a v zimním období se z nich naopak doplňují průběžné dodávky plynu z Ruska a Norska.
Celkem se v České republice využívá sedm podzemních zásobníků. Šest z nich provozuje RWE Gas Storage, sedmý Moravské naftové doly. Jejich celková kapacita je 3,1 miliardy kubíků. Do roku 2013 by se měla navýšit na 4,3 miliardy kubíků a pokrývat tak téměř polovinu roční spotřeby Česka.
Obrázek
Jak vypadá zásobník plynu
