BERLÍN/PRAHA Relativizuje vinu Němců na vzniku druhé světové války, vyčítají dlouhodobě šéfce tamního Svazu vyhnanců (BdV) Erice Steinbachové její odpůrci. Ta se však brání tím, že jí jde jen o uznání utrpení vyhnaných lidí.
Ať už je to jakkoliv, patří Steinbachová bezpochyby k osobnostem, ke kterým sedí médii často omílané přízvisko kontroverzní. Platí to z českého, ale zřejmě ještě více z polského úhlu pohledu. Steinbachová v minulosti pronesla řadu výroků, které vzhledem ke komplikovaným středoevropským dějinám vyvolávaly v obou zemích velké emoce. Steinbachová má navíc výrazné politické protivníky i na domácí scéně.
Potvrzením toho, že Steinbachová přitahuje spory, je i nejnovější aféra, která Německo zasáhla. Na uzavřeném zasedání vedení frakce vládní CDU/CSU vypukl spor ohledně dvou funkcionářů BdV. Podstatou kritiky bylo dřívější tvrzení jednoho z funkcionářů, že Polsko v březnu 1939 svou mobilizací přispělo k nacistické agresi. Steinbachová pak v diskusi při obhajobě funkcionářů podle listu Die Welt uvedla: „To přece sedí, že Poláci mobilizovali jako první.“ Později na dotaz stejného deníku na svůj výrok zavzpomínala trochu v jiném smyslu: „Nemůžu na tom nic změnit, že Polsko mobilizovalo již v březnu v 1933.“ Podle části německých médií se však dopustila chyby, protože měla prý na mysli rok 1939. o kterém hovořil její kolega z BdV.
Tisk v Německu se tedy ohledně přesné interpretace toho, co Steinbachová řekla, liší, jasný je však dopad. Steinbachová ohlásila, že v listopadových volbách do předsednictva CDU už nebude kandidovat. Neodůvodnila to však tím, že by přiznala chybu, nýbrž tvrzením, že se její cesta s CDU rozchází. „Jsem tam za konzervativce, ale jsem tam stále více sama,“ podotkla. Jaká je tedy její životní a politická dráha? Steinbachová se narodila v Rahmelu (dnešní Rumia v Polsku) v roce 1943. Zajímavé je to, že se její otec na toto od roku 1939 obsazené místo dostal jen o dva roky dříve. Po válce musela Steinbachová, rozená Hermannová, se svou matkou a sestrou utéct do Německa. (Zlí jazykové jí občas vyčítají, že není ani vyhnankyní v pravém slova smyslu.) Steinbachová později vystudovala mimo jiné informatiku a ve Frankfurtu nad Mohanem působila ve filharmonickém orchestru jako houslistka. Zde také v roce 1974 vstoupila mezi křesťanské demokraty (CDU) a stala se angažovanou komunální političkou.
Dříve Adenauer, teď Merkelová Volba strany byla svým způsobem logická kvůli tomu. že například již první poválečný spolkový kancléř CDU Konrád Adenauer velmi usiloval o to, aby k sobě připoutal miliony vyhnanců. Odsunutí byli totiž výrazným politickým faktorem a CDU/CSU se nakonec skutečně stala jednou z jejich opor. I vedení BdV se tak ocitlo od konce šedesátých let v rukou členů křesťanského bloku. Sama Steinbachová byla premiérově do Spolkového sněmu zvolena v roce 1990. Již o rok později se poprvé výrazněji ukázalo, proč je nyní v Polsku často chápána jako symbol německého revanšismu. Hlasovala totiž proti uznání německopolské hranice na Odře–Nise, která byla stanovena po válce. V roce 1998 byla zvolena do čela BdV a ve stejném období nadzvedla Čechům mandle vyjádřením, že za okupace „téměř netrpěli“. Kritikou později průběžně sršela i na Benešovy dekrety, letos nicméně podotkla, že drtivá většina sudetských Němců nemá vůči Česku majetkové nároky.
Steinbachová se rovněž chtěla účastnit práce v radě nadace chystaného dokumentačního centra vysídlenců. Proti tomu se však zdvihla vlna odporu z Polska (rovněž v současné aféře se Poláci ozvali velmi silně) i z řad sociální demokracie (SPD) a liberální FDP. Nakonec tedy Steinbachová letos začátkem roku výměnou za jistý kompromis na své požadavky rezignovala. Jakým směrem se stranická kariéra Steinbachové bude dále ubírat, je nejisté. Kancléřka a současná šéfka CDU Angela Merkelová si však možná i vzhledem k historickým vazbám své strany na BdV bude přát, aby byl brzy klid.
***
KONZERVATIVNÍ ŠÉFKA SVAZU VYHNANCŮ
* Erika Steinbachová se narodila v roce 1943 na území Polska jako dcera okupačního důstojníka. Po válce se s rodinou vrátila do Německa. Vystudovala informatiku a hospodářskou správu. Od roku 1972 je provdaná za dirigenta Helmuta Steinbacha.
* Je dlouholetou poslankyní Spolkového sněmu. Od roku 1998 šéfuje Svazu vyhnanců. Svými výroky často budila nevoli nejen v Česku. Pro Poláky byla podle loňského průzkumu po ruském premiérovi Vladimiru Putinovi druhým nejobávanějším politikem.