Kdyby ve všech filmech měli mobily, vaše oblíbené bijáky by byly o hodně kratší, zní titulek vtipného videa na jednom z mnoha internetových serverů, které se specializují na humor. Sestřih parodií titulů jako Forrest Gump, Záhada Blair Witch či Zápisník jedné lásky ukazuje, jak by pouhá existence mobilních přístrojů rozbourala přinejmenším jejich klíčové momenty. (Nejlepší je Romeo a Julie: „Hele, Romeo, dneska budu dělat, že jsem mrtvá, tak kdyžtak nešil, jo?“ The End...)
Scenáristé dnešních filmů musejí mít při vymýšlení zápletek neustále na paměti logickou námitku „a proč si prostě nezavolají?“ Mnohem častěji však zápletky na používání mobilů přímo postaví. Mobily jsou v hororové sérii Zmeškaný hovor podobným zdrojem hrůzy jako videokazeta v Kruhu. Svižný thriller Cellular si přenosný přístroj vetkl už do názvu. Klíčovou rekvizitou bývají bezdrátové telefony i v romantických komediích: od ucha jej nedají hrdinové české Líbáš jako Bůh, stejně jako americké Až tak moc tě nežere, která u nás má premiéru za týden. Tentýž přístroj figuruje ve finále letošního vítěze Oscarů, Milionáře z chatrče. A originální způsob pozvání na rande - nechat dívce doručit mobil messengerem a pak jí na něj zavolat - si z filmu Hitch: Lék pro moderního muže vypůjčil nejeden mládenec.
Telefonování kdekoliv a kdykoliv už dávno bereme jako samozřejmost a jen občas nás zarazí myšlenka, že vlastně byla i nějaká „doba předmobilová“. Málokterý vynález tak zásadně a přitom nenápadně změnil každodenní život -a tedy i příběhy na plátně. Detaily jako mobil v ruce hrdiny člověka učí nevnímat filmy jako něco, co visí ve vzduchoprázdnu, nýbrž jako produkty neoddělitelné od éry svého vzniku. A já se nemůžu dočkat, až se ve filmech bude jen tak mezi řečí cestovat teleportem.
O autorovi| Vojtěch Rynda redaktor LN
