Hasenkopf se údajů o přípravě amnestie z roku 1998 dožadoval na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. V žalobě uvádí, že Kancelář jeho žádost zamítla nejprve s tím, že do požadovaných dokumentů nelze nahlížet, protože doposud nebyly trvale uloženy jako archiválie podle zákona o archivnictví. Později prý Hrad argumentoval naopak tím, že spis není přístupný právě proto, že již archiválií je.
ČTĚTE TAKÉ: |
"Tímto způsobem by bylo efektivně možné znemožnit poskytnutí každé informace... Výsledek bude důležitý pro každého, kdo kdy bude chtít nějakou informaci od veřejné správy získat, popřípadě pro každého úředníka, který se naopak bude snažit poskytnutí nějaké informace zabránit," napsal Hasenkopf na Facebooku.
Exprávník Kanceláře prezidenta republiky Pavel Hasenkopf.
Navrhl proto pražskému městskému soudu, aby rozhodnutí Kanceláře zrušil.
Spor o autorství kritizované Klausovy amnestie se rozhořel poté, co kancléř prezidenta Miloše Zemana Vratislav Mynář prohlásil, že za finálním textem této amnestie stojí tři autoři - Hasenkopf, bývalý šéf politického odboru Hradu Ladislav Jakl a někdejší hradní vicekancléř Petr Hájek. Všichni to odmítli. (více čtěte ZDE.)
Hasenkopfa později za autora amnestie označil i prezident Miloš Zeman. Právník tvrdí, že se sice na přípravě amnestie podílel, ale jeho návrh nebyl vybrán. Skutečným autorem je podle něj Zdeněk Koudelka, který byl v dané době na stáži na ministerstvu spravedlnosti.
