Budovatelé kapitalismu |
Hlavní ambicí kuponové privatizace bylo umožnit lidem, aby se podíleli na privatizaci majetku a ekonomické transformaci jako celku. Někteří ale její smysl a cíl dodnes nepochopili, což je jedním z důvodů, proč se stala terčem kritiky. Říká to někdejší ministr financí, premiér a prezident Václav Klaus.
Negativní emoce podle něj rozdmýchávali i zahraniční experti a bankéři, kteří do země přijeli na lov levných podniků pro své klienty, firmy i sami pro sebe akvůli „kuponovce“ odjížděli s nepoříznou. „Ti nás pak nenáviděli,“ vzpomíná Klaus.
K výhradám, že místo kuponové privatizace, jež mnohdy končila tunelováním a krachem firem, se mělo odstátňovat formou přímého prodeje zahraničním vlastníků, Klaus podotýká: „V té chvíli bylo vyprodání naší ekonomiky do zahraničí zásadním tématem veřejných debat. Lidé si to prostě nepřáli.“
Jeden sporný krok ohledně privatizace prostřednictvím kuponů přece jen připouští – vznik příliš velkého množství investičních fondů. „Některé z nich si to vůbec nezasloužily,“ myslí si tehdejší premiér, který podle svých slov prohrál spor s „údajnými liberály“ o přísnější regulaci fondů.
Sám tehdy v investičních fondech viděl nástroj, jak umožnit účast v privatizaci i „tetičkám z Orlických hor“, které by si s kupony samy nevěděly rady.
