NEW YORK Alan Alda zůstane asi navždy pro většinu diváků doktorem „Hawkeyem“ Piercem z televizního seriálu MASH, který mu navíc umožnil psát a točit vlastní scénáře. Herec, který zítra oslaví pětasedmdesátiny, toho má ale na svém kontě víc. Kromě úspěšné divadelní dráhy i spolupráci s režiséry jako Woody Allen či Martin Scorsese nebo dva díly vzpomínek, které se staly bestsellery.
Postava chirurga mobilní armádní nemocnice ze seriálu MASH udělala z Alana Aldy hvězdu, možná ale trochu zastínila jeho další divadelní i filmové role. Často ztvárňoval ambiciózní, autoritářské postavy, jakou byla třeba role senátora ve Scorseseho filmu Letec (2005), která mu vynesla nominaci na Oscara za vedlejší roli. U nás je také znám z filmů Tajemná vražda na Manhattanu (1993), Všichni říkají: Miluji tě (1996) či Po čem ženy touží (2000).
Jeho televizní a filmové kariéře předcházelo úspěšné vystupování na Broadwayi, kde poprvé zazářil v roce 1961 jako farmářův synek ve hře To všechno odnes čas.
Alan Alda se narodil 28. ledna 1936 v New Yorku jako Alfonso Joseph D’Abruzzo, v dětství se musel poprat s obrnou a vyrovnat se s duševní poruchou své matky. Díky otci, herci a kabaretnímu umělci, poznal záhy prostředí divadla, Aldu ale přitahovalo psaní. Svou první divadelní hru prý napsal již na střední škole. Během studií literatury na Fordhamově univerzitě se už ale objevil i v seriálu po boku svého otce Roberta.
Život mu v roce 1972 změnila nabídka na roli kapitána Pierce. Alda se bál, že ho role odvede od rodiny, a tak nabídku dlouho zvažoval a kývl až několik hodin před zahájením natáčení. Herec si na roli, která mu vynesla několik televizních cen Emmy i šest Zlatých glóbů, více než hereckého účinkování cenil možnosti podílet se na pořadu autorsky a režijně. Během jedenáctiletého natáčení napsal scénář několika epizod, řadu z nich také sám režíroval. Mezitím Alda ještě zazářil i ve filmech Příští rok ve stejnou dobu (1978) a Apartmá v Kalifornii (1978).
Postupně ale Alda dával přednost psaní. Před šesti lety přišel s prvním dílem humorně pojaté autobiografie s názvem inspirovaným nešťastnou rodinnou událostí Nikdy si nedávejte vycpat svého psa a další věci, které jsem se naučil. Velký smysl pro humor a sebeironii dokázal herec i ve druhé vzpomínkové knize Co jsem zaslechl, když jsem mluvil sám se sebou, kde vzpomínal nejen na přelomové chvíle své herecké kariéry.
