Hegerová, rap a... „píp“

PRAHA Ještě před uvedením v kinech si Česká RAPublika nechtěně zadělala na kontroverzi: některým návštěvníkům multiplexů sítě Cinema City vadily vulgární výrazy, které zaznívaly z upoutávky na film pouštěné vedle pokladen. Ty sice pronášela lingvistka Prof. PhDr. Radoslava Kvapilová Brabcová, CSc., v rámci lexikologického rozboru, ale i tak se zástupci kin dohodli s producentem snímku Martinem Poštou na „vypípání“ nevhodných slov z traileru.

Z diváků, kteří už stihli vidět celý film, si prý na použité hrubší výrazy zatím nestěžoval nikdo. „Vulgární slovník není ve filmu prezentovaný prvoplánovým způsobem, který by chtěl jen atakovat nebo šokovat, ale je naopak podrobený reflexi. Například prostřednictvím paní profesorky Kvapilové Brabcové, členů sdružení Slovo a hlas a dalších autorit,“ vysvětluje režisér Pavel Abrahám a odkazuje se na jednoho z klasiků českého dokumentu Karla Vachka: „Někdo řekne,hovno‘ a je to poetické, sedí to - a jinému to slovo z pusy smrdí. Záleží na tom, jak se ta sprostá slova použijí. Doufám, že v České RAPublice smrdí co nejméně.“ Nejlepší projekce? V Jihlavě Česká RAPublika byla poprvé veřejně k vidění před měsícem na letošním festivalu dokumentů v Jihlavě. Podle tvůrců projekce dopadla výtečně. „Potěšila mě velká účast,“ vzpomíná Abrahám. „V sále bylo téměř 600 lidí a bylo cítit, že jsou na ten film naladění. Po celou dobu promítání s ním komunikovali. Byla to jedna z nejpříjemnějších projekcí.“

Testovací projekce, ať už mezi běžným publikem nebo uvnitř hiphopové komunity, se však nekonaly. Podle režiséra se dodržel jen „běžný postup: do střižny se pozvou kolegové, režiséři, dramaturg a pustí se jim střihová verze. Subkulturu jsme do toho netahali“. I tuzemská hiphopová subkultura má přitom jako každá jiná scéna svá místa na internetu, kde se probírají aktuální témata. Abrahám však takové reakce na Českou RAPubliku nesleduje. „Nejsem internetový člověk,“ tvrdí.

Ožehavé výrazivo scény, kterou film mapuje, Abraháma nijak nebrzdilo v tom, aby ke spolupráci přizval autoritu z úplně jiného žánru, šansoniérku Hanu Hegerovou. „Hodně nám pomohlo, že jsme ji oslovili skrze jejího vnuka Matouše, což je letitý kamarád Oriona a Supercroo, kteří ve filmu vstupují,“ vysvětluje. „Skrz něj už byla s rapem trochu seznámená. A když jsme se sešli, bylo vidět, jak se na náš záměr rychle napojila a objevila v něm míru hravosti a nadsázky. Vážím si, že je schopná si nasadit masku a vyrazit s ní na karneval. Není z lidí, kteří by urputně hájili svůj mediální obraz a drželi si své jisté. Má odvahu zariskovat a to se mi líbí.“

A jak paní Hegerová reagovala na výsledek? „Moc se jí líbil,“ říká režisér. „Po novinářské projekci říkala, že by to hned ráda viděla znovu.“

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.