PEKING Po postupu do finále byla nadšená. Běžkyně na trati 400 metrů s plůtky nemohla uvěřit tomu, že je od stříbra Jarmily Kratochvílové na hladké čtvrtce z Moskvy 1980 první Češkou, která poběží olympijské finále na sprinterské trati. Včerejším sedmým místem si Zuzana Hejnová udělala radost, ale...
„Čas 54,97 mohl být mnohem lepší, kdybych na deváté a desáté překážce neudělala chyby. To mě stálo cenné desetiny. Nebýt toho, čas mohl být i kolem 54,50,“ vycítila svěřenkyně trenérky Martiny Blažkové poté, když zůstala pouhou setinu od svého českého rekordu.
Před startem ji prý ovládla nervozita, neboť krátce předtím si Jamajčan Bolt utíkal pro nový světový rekord na 200 metrů.
„Dlouho jsme čekaly, než se Bolt vydováděl, ale nemůžu mu to mít za zlé a ani se na to nechci vymlouvat. Pro mě bylo nádherné, že jsem mohla být při jeho famózním běhu přímo na ploše, i když jsem se snažila soustředit na svůj závod,“ pravila a poznamenala, že pro lepší výsledek jí přece jen chybějí zkušenosti.
„Až se vyzávodím, třeba jednou i já dosáhnu na medaili,“ usmála se jedenadvacetiletá atletka.
Finálové ambice měl také kolega Hejnové na kratších překážkách Petr Svoboda, z jeho cíle však zůstal pouhý stín. Z času 13,60 vteřiny v semifinálovém běhu radost mít nemohl, zvláště když o den dříve běžel ve čtvrtfinále za 13,41, což by nyní znamenalo jistotu finálové osmičky.
„Při opakovaném startu jsem zaspal, snažil se to dohonit a odešla mi technika,“ zpytoval svědomí dlouhán, který byl za český rekord 13,29 z mistrovství republiky v Táboře do včerejšího dne nejrychlejším Evropanem roku. V jeho běhu jej totiž překonal Francouz Doucoure (13,22). „Brnkl jsem si o čtvrtou překážku a pak ještě o dvě, asi byste tady dneska nenašli smutnějšího atleta. Ba ne, jsem naštvaný, a to na sebe,“ dodal svěřenec trenéra Luďka Svobody.
Kudlička napodobil Tomáška a Lubenského Na nejpomalejší z osmi rozběhů doplatil půlkař Jakub Holuša. Od druhého místa a přímého postupu jej dělily necelé tři desetiny, celkově byl jeho čas 1:48,19 dvaačtyřicátý. Z kvalifikace výškařů, která končila až po půlnoci, se z dvojice Jan Kudlička - Štěpán Janáček vyhoupl do finále prvně jmenovaný za pokus 565 cm, Janáček zůstal na 530. „Jsem nadmíru spokojený,“ zářil svěřenec trenéra Boleslava Patery. Stal se třetím českým tyčkařem v olympijském finále - před ním to byli pouze Rudolf Tomášek (Řím 1960, Tokio 1964) a Zdeněk Lubenský (Soul 1988).
O autorovi| JIŘÍ JAKOUBEK, (od zpravodaje LN v Číně)
