Záznamy o Hemingwayovi údajně našel v moskevských archivech někdejší sovětské rozvědky jeden ze tří spoluautorů knihy Alexandr Vasiljev, sám bývalý důstojník KGB.
Hemingway se prý dal sovětskou špionáží získat v roce 1941 před svou cestou co Číny. Dostal krycí jméno Argo. Při setkáních se sovětskými agenty v Havaně a v Londýně „opakovaně vyjadřoval přání a vůli nám pomoci“. Neposkytl ale „žádné politické informace“ a nikdy nebyl „prověřen v praktické práci“, a tak kontakty s ním koncem 40. let skončily, citoval The Guardian sovětské hlasy z knihy. Britský list nabídl i dvě možná vysvětlení této neplodné spolupráce. Spisovatel buď koketoval s KGB pouze proto, aby získal podněty pro své knihy. Anebo to myslel vážně, ale nedokázal být Sovětům nijak užitečný. Pro druhou hypotézu prý hovoří i Hemingwayovo chování za druhé světové války. Během svého pobytu na Kubě se snažil pomáhat také americkému vojenskému námořnictvu – na své jachtě Pilar se pokoušel hledat ve vodách severně od Kuby německé ponorky. Ani tady ale žádné úspěchy neslavil: zahlédl jenom jednu, připomíná The Guardian.
Podle britského deníku může nicméně kvůli nyní vydané knize spisovatelovo jméno „ztratit část svého lesku“. Hemingway (1899 až 1961) dostal v roce 1954 Nobelovu cenu. Svůj život zakončil sebevraždou.
