Středa 24. dubna 2024, svátek má Jiří
130 let

Lidovky.cz

Herečka, která věděla, co zpívat

Česko

I na sklonku života udivovala neuvěřitelnou energií. Elegantní, i ve stáří superzajímavá, s espritem: tak si několik generací pamatuje Ljubu Hermanovou. Uměla stejně přesvědčivě zpívat rozpustilé kuplety jako lyrické šansony. Nešlo o typické herecké zpívání, i když výraz (a nadhled) byl u Hermanové vždycky prvořadý.

Na retrovýběru, který k nedožitým pětadevadesátým narozeninám herečky a šansoniérky vydává Supraphon ve své edici Pop galerie, je dvacet písní různých žánrů. Dokazují všestrannost herečky, která víc příležitostí než ve filmu (jako za mlada) našla v druhé půli života v malých divadelních formách 60. let, v recitálech, například v Divadle Na zábradlí nebo ve Večerním Brnu. Také jako nepominutelná interpretka v písničkových pořadech televizních.

Při poslechu většinou notoricky známých písní si posluchač uvědomí, jak spolehlivý měla cit při výběru kvalitních autorů. Obvykle velmi dobrá muzika (z tuzemských Ježek, Šlitr, Vomáčka, Vodička, Štancl, Fischer...) a skvělé texty jsou v jejích písničkách skoro jisté.

Vedle těch z dílny Voskovce a Wericha (na CD jsou čtyři) zpívala hlavně básníky s „populárním střevem“ – Pavla Koptu, Jaroslava Jakoubka, Jiřího Suchého, ale také Josefa Kainara či Milana Uhdeho. Ať by byla píseň sebetklivější, nikdy neklesla k lacinému sentimentu. O tom, že se dá napsat skvělá – totiž hudebně zajímavá a textově chytrá, vtipná a nápaditá „reklamní“ píseň, svědčí třeba duet Hermanové se Suchým Trilobit se diví – v podstatě propagační song pro Barrandovské filmové studio. Škoda, že booklet texty neuvádí.

Autor: