Sněmovna na popud Hermana držela 10. března neplánovaně minutu ticha za oběti povstání v roce 1959 za obnovení nezávislosti Tibetu na Číně. „Čína si na mě stěžovala na MZV (ministerstvu zahraničních věcí), že prý moje výzva k minutě ticha v PS za povražděné tibetské mnichy může poškodit návštěvu jejich prezidenta,“ napsal na twitteru ministr kultury. Čínský prezident Si Ťin-pching by měl podle prezidenta Miloše Zemana přiletět 28. března. První návštěva čínského prezidenta v Česku bude jeho jedinou zastávkou v Evropě.
Lagronová uvedla, že o uctění obětí povstání mluvili s ministerstvem zástupci čínského velvyslanectví na běžné schůzce. „S čínskou stranou vedeme dialog o mnoha otázkách. V rámci tohoto dialogu se zástupci ambasády Čínské lidové republiky vídají a diskutují s kolegy z ministerstva zahraničních věcí. V minulých dnech se setkali se zástupcem odboru Asie na ministerstvu a zmínili tento případ (uctění památky),“ oznámila.
Čína si na mě stěžovala na MZV,že prý moje výzva k minutě ticha v PS,za povražděné tibetské mnichy,může poškodit návštěvu jejich prezidenta!
— Daniel Herman (@DanielDherman) March 18, 2016
„Zástupce ministerstva jim zopakoval, že trváme na principech vzájemné spolupráce, na kterých jsme se dohodli s Čínskou lidovou republikou už v minulosti,“ doplnila mluvčí.
Čínská vláda v rámci politiky jednotné Číny odsuzuje separatistické tendence některých svých částí. Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) a jeho čínský protějšek Wang I podepsali v roce 2014 prohlášení, že Tibet je neoddělitelnou součástí Číny a Česká republika nepodporuje jeho samostatnost v jakékoli podobě.
Při příležitosti výročí tibetského povstání, během něhož zahynulo nejméně 80 tisíc Tibeťanů, se v Česku 10. března každoročně vyvěšují tibetské vlajky. Letos se akce zúčastnilo více než sedm stovek institucí - obcí, krajů či městských částí, přidala se také stovka škol.
