28. listopadu 2017 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Herman a spol. měl výkupem vepřína poškodit stát, ‚chronický stěžovatel‘ podal trestní oznámení

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 67Diskuse
Jaroslav Novák Večerníček | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jaroslav Novák Večerníček | foto:  Michal Sváček, MAFRA

PRAHA Jen pár hodin poté co ministr kultury Daniel Herman podepsal smlouvu o odkupu vepřína v Letech pro romský památník, putovalo už vrchnímu státnímu zastupitelství trestní oznámení. Podle zjištění serveru Lidovky.cz jej ve čtvrtek minulého týdne podal předseda Nadačního fondu Památník Šoa a Oskara Schindlera, též bývalý místopředseda Úsvitu, proslulý stížnostmi na vrcholné politiky, Jaroslav Novák přezdívaný Večerníček. „Skutečná hodnota vepřína je řádově o několik set milionů nižší, než kolik za něj stát vyplácí,“ vysvětluje důvod svého rozhodnutí. I přes nesouhlas židovské obce hovoří také o jisté formě antisemitismu.

Nadační fond Památník Šoa a Oskara Schindlera založil výtvarník a publicista Jaroslav Novák, přezdívaný „Večerníček“, za účelem záchrany koncentračního tábora Oskara Schindlera v Brněnci u Svitav a dalších památek spojených s tímto místem i postavou zmíněného zachránce Židů za druhé světové války. 

K rukám vrchního státního zastupitelství

Nyní si jako cíl šéf nadačního fondu, známý svými výtvarnými a literárními díly, jako například romány Na útěku či Na druhý břeh, vytyčil boj proti údajnému zneužití pravomoci úřední osoby a porušování povinnosti při správě cizího majetku.

Jaroslav Novák - Večerníček

Výtvarník spisovatel. Ve volbách v roce 2013 neúspěšně kandidoval do Poslanecké sněmovny za Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury. V prosinci 2013 se stal místopředsedou hnutí. V květnu 2014 rezignoval na post místopředsedy i člena předsednictva.

Na jaře 2016 založil Nadační fond Památník Šoa a Oskara Schindlera a je předsedou jeho správní rady. Cílem nadačního fondu je rekonstrukce Schindlerova koncentračního tábora v Brněnci na Svitavsku a vybudování památníku holokaustu a expozice věnované Oskarovi a Emilii Schindlerovým.

- Známým se stal řadou trestních oznámení na české politiky.

V březnu 2007 podal trestní oznámení na Miloše Zemana pro podezření z porušení povinností při správě cizího majetku v kauze Altner

V roce 2008 podal trestní oznámení a podklady sloužící k obvinění na poslance ČSSD Petra Wolfa později odsouzeného za zneužití státní dotace.

V roce 2014 upozornil na podle něj nestandardní finanční přesuny v hnutí Úsvit.

(Zdroj: Wikipedia)

Těchto trestných činů se podle něj měl dopustit ministr kultury, ale i další „pachatelé“ kvůli schválení kupní smlouvy vepřína v Letech u Písku. „Dnes (ve čtvrtek) jsem jej podal na vrchní státní zastupitelství trestní oznámení,“ uvedl Novák proslulý coby podavatel trestních oznámení na vrcholné politiky, pro server Lidovky.cz. 

Novák již před deseti lety podal trestní oznámení například na Miloše Zemana kvůli kauze Altner. Trestní oznámení tehdy mířilo i na další lidi z ČSSD, kteří se podíleli na domlouvání smlouvy s advokátem Altnerem. Novák bojoval též proti někdejšímu šéfovi ODS Mirkovi Topolánkovi pro podezření z úvěrového podvodu v souvislosti s bankovní půjčkou firmě VAE či bývalému šéfovi zelených Martinovi Bursíkovi kvůli jeho domu na Malé Straně.

Své zatím poslední trestní oznámení podal v den, kdy ministr Herman podepsal se zástupci firmy AGPI, tedy dosavadního majitele vepřína, smlouvu o odkupu vepřína v Letech u Písku, kde stával romský koncentrační tábor. Stát za areál zaplatí 450 milionů korun. Dalších zhruba 120 milionů korun hodlá vynaložit na sanaci a další úpravy areálu, jehož odkup schválila vláda. A to s jasným záměrem: na místě by měl vzniknout památník obětí romského holokaustu.

Důvodem, proč Novák podal trestní oznámení, je cena, za níž stát odkupuje pozemek a stavby. „Účetní hodnota pozemků a staveb vepřína je k dnešnímu datu vykazována ve výši 122 milionů korun a hodnota celé společnosti AGPI, která vepřín prodává, nepřesahuje ani 100 milionů korun; přičemž výroba vepřového v šesti vepřínech tvoří pouze 46 procent tržeb této firmy,“ vysvětluje Novák v textu zaslaném vrchnímu státnímu zastupitelství, jež má redakce v plném znění k dispozici.

O nadačním fondu

„Cíl v současnosti je vybudovat: Věrnou repliku na původních základech koncentráku – včetně strážních věží se strážnými a prostor fabriky, lazaretu a tábora s vězni Součástí bude expozice věnovaná životu Oskara Schindlera a zároveň konkrétních osudu vybraných vězňů s tím že budeme hledat skutečné osudy a pravdivé příběhy.

Památník by byl nejen místem pro exkurze ale také prostorem pro: výstavy, konference, budeme vydávat knihy, točit dokumenty a filmy o Šoa.“

zdroj: Památník Šoa a Oskara Schindlera v Brněnci

„To znamená že skutečná hodnota vepřína je řádově o několik set milionů nižší, než kolik za něj stát vyplácí. Je tedy proto průkazně doložitelný fakt, že tímto činem způsobili pachatelé a spolupachatelé státu škodu velkého rozsahu,“ doplnil.

Další ‚pachatelé‘

Kdo je těmi dalšími osobami, které ve dvoustránkovém oznámení viní ze spáchání trestných činů? „Další osoby jsou všichni ti, kteří se na schválení takové smlouvy za poškozenou stranu podíleli, včetně předsedy vlády Sobotky. Není to nic osobního vůči panu Hermanovi,“ sdělil Novák.

Vadí mu také, že rozhodnutí padlo podle něj v nečekanou chvíli. „Podpis na poslední chvíli v podstatě bez politického mandátu vypovídá o účelovosti a nelegitimnosti této smlouvy,“ tvrdí s tím, že by bylo spíše logické nechat podpis na novém ministrovi, nikoli záležitost co nejvíce uspěchat.

Resort ale veškerá jeho tvrzení odmítá. „Ke spekulacím pana Nováka nevidím jediný důvod se vyjadřovat. Je jeho povinností, aby své hypotézy a tvrzení doložil příslušným orgánům, činným v trestním řízení,“ sdělila serveru Lidovky.cz mluvčí resortu kultury Simona Cigánková.

Výdaj však podle Nováka nelze zdůvodnit nejen z ekonomického hlediska, ale ani z toho morálního. „Na místě vepřína v podstatě tábor nestál, tábor nebyl koncentrační podle nacistických předpisů a naopak na místech skutečných koncentračních táborů, kterých bylo na našem území zhruba 40 (údaje v literatuře říkají od 38 do 52, pozn. red.), jsou také zjevně nepatřičné stavby. Například golfové hřiště. Jediný skutečný a stavebně dochovaný nacistický koncentrační tábor v Brněnci u Svitav nechává stát bez pomoci chátrat,“ stěžuje si v trestním oznámení.

Vepřín v Letech u Písku, kde dříve stál koncentrační a pracovní tábor.
Vepřín v Letech u Písku.

Zmíněná okolnost podle něj může být navíc vykládána jako jistá forma antisemitismu. „V tomto skutečném oficiálním a jediném dochovaném koncentračním táboře v České republice s neporovnatelně krutým režimem, byli, až na jednoho německého kápa, vězněni pouze Židé,“ vysvětlil své tvrzení Novák.

Komentáře a dopisy ze všech koutů světa

Vrchní zemský rabín Karol Sidon nechal otázky serveru Lidovky.cz ohledně trestního oznámení a postoji k údajnému antisemitismu, o němž Novák hovoří, bez odpovědi. „Lituji, nemám žádoucí informace,“ napsal v krátkosti v SMS zprávě. Postava Jaroslava Nováka mu navíc není známá.

Sidonův kolega Petr Papoušek nicméně krok šéfa nadačního fondu Památník Šoa tvrdě odsoudil. „Názor pana Nováka na odkup vepřína v Letech je absurdní. Federace židovských obcí dlouhodobě výkup podporovala a jsme rádi, že k danému aktu konečně došlo. Pokud pan Novák skutečně podal takové trestní oznámení, tak je to spíše projev jak přilákat pozornost k jeho osobě a aktivitám. S panem Novákem nespolupracujeme a jeho současný krok odsuzujeme,“ napsal. 

Ani tajemník Federace židovských obcí České republiky Tomáš Kraus nesouhlasí s tím, že by mohlo jít o  projev antisemitismu. „Naopak. Bez ohledu na podmínky celé transakce je třeba vnímat mezinárodní dopad tohoto kroku, který je pozitivní. Česká republika byla za existenci vepřína v Letech často kritizována na mezinárodních fórech, které se zabývají otázkami rasismu, xenofobie a právě antisemitismu,“ tvrdí Kraus. 

Autor trestního oznámení připouští, že s nikým jeho podání neprobíral. Prý k tomu neměl důvod. „Samozřejmě ale osobně dostávám dopisy a mám reakce dokonce i z jiných kontinentů, kdy zcela jasná disproporce uráží jak etnické Čechy, Moraváky i židy, přičemž se to nijak nedotýká naší sounáležitosti s obětmi romské genocidy,“ říká Novák. 

Jedním dechem vzápětí dodává: „Nikdo nezpochybňuje oběti nemocí a hladu v Letech, ale skutečně nejde stavět Lety na roveň táborů, ve kterých se mučilo, vraždilo a ve kterých panoval nepředstavitelně krutý režim.“

Podle historika a ředitele Divize Nakladatelství Academia Jiřího Padevěta se však nevraždilo ani v Brněnci. „Přímo se tam nevraždilo, ale vězni umírali na zimu, hlad a nemoci. To ty oběti nijak neumenšuje,“ vysvětluje Padevět, podle něhož by se obecně měl stát postarat o všechna místa spjatá s utrpením. Bez rozdílu národnosti nebo vyznání obětí.

Pokud jde o zmiňovaný koncentrační tábor v Brněnci u Svitav, který mučení lidí pamatuje, snaží se Novák přimět stát k iniciativě. „Dvacet jedna let usiluju o to, aby stát, kraj a město Svitavy odkoupily bývalý koncentrační tábor Oskara Schindlera - nejznámější českou památku na této planetě. Dvacet jedna let na to nikdo odpovědný nereagoval,“ tvrdí s tím, že v průběhu dvou dekád oslovil s projektem odkoupení a rekonstrukce tábora všechny ministry, hejtmany i starosty, kteří byli zrovna ve funkci. 

O táboře v Brněnci

Koncentrační tábor v Brněnci byl zprovozněn v říjnu 1944 jako pobočka KT Gross-Rossen v bývalé továrně Löw-Beer. Fungoval až do 8. května 1945, kdy tábor opustil Oskar Schindler i s dozorci. 9. května 1945 se zde objevily jednotky Rudé armády, jejíž příslušníci se o vězně postarali.

Měl i jasnou vizi, kdo by místo zasluhující pietu měl spravovat. „Koncentrační tábor by v ideálním případě spravovalo svitavské muzeum, které má expozici Oskara Schindlera. Ve správní radě fondu, který by mohl být majitel, by měli zastoupení město Svitavy, muzeum, pardubický kraj a ministerstvo kultury,“ nastínil svou ideu. 

O podpoře jednal třeba i s ministerstvem pro místní rozvoj či organizací Czech tourism. Bez úspěchu. „Jen osm let trvalo, než jsem doslova vybojoval, aby byl jediný dochovaný nacistický koncentrační tábor prohlášený za kulturní památku. A dodnes bojuji,“ řekl. Posléze své nářky vysvětlil - další komplikace se týkají i jím žádaného prohlášení vily rodiny low Beerů v tamním areálu za kulturní památku. 

Jeho iniciativu vítá historik Padevět. „Domnívám se, že dochované budovy tábora by šly po rekonstrukci velmi dobře využít jako připomínka utrpení vězňů, v drtivé většině Židů z několika Evropských zemí. Pokud by měl být památník věrnou rekonstrukcí tábora, bylo by nutné dobudovat znovu strážní věže a dřevěné baráky, postavené během existence tábora. Osobně mne velmi mrzí, že o další podobná místa v České republice se nikdo nezajímá tak intenzivně jako o Brněnec, ale aktivitu velmi vítám,“ napsal.

Podle Krause z Federace židovských obcí je projekt v Brněnci záslužný. „Nicméně nejde o ‚jediný skutečně dochovaný nacistický koncentrační tábor‘ u nás, tím je Terezín. Za obdobný areál lze považovat i výcvikové středisko SS u Benešova, kde byl – v Bystřici - koncentrační tábor pro osoby z takyvaných smíšených manželství, a také pražský Hagibor, který sloužil po určitou dobu také tomuto účelu,“ vysvětlil, proč s Novákem nesouhlasí. 

Nejen Brněnec je předmětem dlouhodobé diskuse. Jednání o vykoupení vepřína v Letech a vybudování důstojného pietního místa na území tábora probíhají už více než dvě dekády. Předchozí vlády totiž problém stále jen odsouvaly. Česko za vepřín na romském pietním místě sklízelo kritiku domácích i mezinárodních organizací. K odstranění farmy několikrát vyzval také Evropský parlament.

Chov vepřů má skončit v Letech do jara příštího roku. Zástupce majitele vepřína při podpisu slíbil, že termín dodrží. Důstojný památník by mohl na místě vzniknout během nejbližších let. Po podpisu smlouvy musejí dát souhlas s prodejem areálu státu ještě akcionáři podniku na valné hromadě 4. prosince.

  • 67Diskuse


Šárka Kabátová

Autor

Šárka Kabátovásarka.kabatova@lidovky.czČlánky


Najdete na Lidovky.cz