NOVÉ HEŘMINOVY Pád vlády může zkomplikovat situaci kolem plánované výstavby protipovodňové přehrady v Nových Heřminovech. Její stavbě by letos měla předcházet důležitá rozhodnutí.
Kabinet Mirka Topolánka schválil stavbu před rokem - mnohé sliby členů vlády ale zatím zůstaly jen v ústní podobě. Upozornil na to starosta obce Radovan Jílka. „Mám strach, aby to nebyl ztracený rok života. Něco se už rozjelo. Něco se dostalo do stadia ústních slibů,“ řekl. Obává se především toho, že noví ministři nebudou mít stejný názor a celá záležitost se posune někam jinam nebo budou chtít věci znovu posuzovat. „Bojím se, že budou prosazovat už jen přehradu a na pomoc obci nebudou brát ohledy,“ svěřil se Jílka.
Při stavbě přehrady letos přijde na podrobnosti technického charakteru, ale také na ekonomické a majetkové analýzy. Ty by podle vodohospodářů měly být východiskem pro další postup, mimo jiné pro studii vlivu na životní prostředí. Většinu prací koordinuje státní podnik Povodí Odry, podílí se na něm ale i další instituce.
Obec zčásti zůstane stát, ale přehrada se jí dotkne i tak Hlavním úkolem heřminovské přehrady má být protipovodňová ochrana Krnova a další obcí na řece Opavě. Ve hře bylo několik variant, od velké založené na zatopení celé obce až po nulové. Vláda se nakonec přiklonila k částečnému zatopení Heřminov. Podle starosty nezbývá vesnici, která je postižena pět desetiletí trvající stavební uzávěrou, nic jiného než z případné stavby získat co nejvíce. Tedy víc než jen předpokládané přeložky hlavní silnice a dalších staveb.
Podle starosty by se Heřminovy měly změnit v moderní vesnici dávající prostor zájemcům o ekologický způsob života, dostat nový kulturní sál či fotbalové hřiště. Přilákat chce i ty nové obyvatele, kteří už nechtějí žít ve městech. Počet obyvatel by tak podle něj mohl ze současných necelých 300 v budoucích letech vzrůst až na 700.
Situaci ale komplikuje stále platný výsledek referenda a následné rozhodnutí zastupitelstva, aby představitelé obce stále dělali vše proti přehradě. Znamená to, že ani starosta nemůže vyjednávat o projektech a měl by je vetovat. „Až bude existovat konkrétní návrh, tak svoláme referendum, aby lidé znovu rozhodli,“ uvedl starosta.
Povodí Odry už narazilo na ty, kdo nechtějí prodat majetek Problémem při přípravě stavby přehrady ale nejsou v Heřminovech jen výsledky referenda a postup zastupitelstva. Proti se staví i část majitelů pozemků, které mají být zatopené. Ti je totiž odmítají prodat, přestože dostali nabídnuto více, než činí odhadní cena pozemků. Celkem si stavba vyžádá zboření 54 domů, z toho 23 obytných, v obci ale zůstávají minimálně tři lidé, kteří zatím odmítají na svůj pozemek vpustit i pouhého odhadce.
Podle zástupců Povodí Odry lidé zatím preferují peníze, za něž si případně sami chtějí pořídit nové bydlení a prostor pro vybudování svých domů.
Historie stále neexistující přehrady v Nových Heřminovech je paradoxně delší než historie Československa. O její stavbě se totiž začalo uvažovat už za Rakouska-Uherska. Projekt přehrady vznikl i v roce 1923 a záznamy o úmyslu stavět přehradu se objevují v letech 1947 i 1948. V roce 1960 byla kvůli plánované stavbě v Nových Heřminovech vyhlášena stavební uzávěra. Podle dalších plánů se mělo se stavbou začít v roce 1975. V roce 1994 byl schválen územní plán Jeseníků, který s přehradou počítá také. Další diskuse začala po povodních v roce 1997. Nynější odhady ceny jsou ovšem mnohem vyšší než tehdy -pohybují se od osmi do třinácti miliard korun.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
