JOSEF RAUVOLF, redaktor týdeníku Instinkt Šimon Šafránek: Fleischerei 36 (Labyrint) Třetí novela Šimona Šafránka je nakročena mezi Berlín a Prahu, její postavy se potácejí v sobě i kolem sebe, hledají, ale nenacházejí. Aby ne, realita, v níž se pohybují, je charakterizovaná nocí, nejistotou, tápáním. Vše se mění jako v pěkně rychlém filmu, hlavní hrdina, který se živí natáčením reklam, jako by i v „reálném“ životě stál před plátnem, na něž se promítá jiný život, jiné kulisy. To vše popisuje Šafránek krátkými, velice výstižnými větami, kniha se tak - opět - podobá scénáři. Ovšem z filmu, který by podle ní vznikl, by do skoku nebylo. Četba je to však skvělá.
PETR FIALA, kapelník skupiny Mňága a Žďorp Nikki Sixx: Heroinové deníky (Deus) Upřímná a naprosto otevřená výpověď basáka Mötley Crüe o životě zoufalce v soukromém pekle na vrcholu slávy. Pád až na dno v kulisách Los Angeles osmdesátých let. Přes všechnu tu hrůzu vtipné a bystré. Výborné jsou dnešní komentáře autora k tomu, jak tehdy žil, a taky vzpomínky členů jeho kapely a lidí okolo něj včetně například Stevena Tylera, Slashe, manažerů, producentů, techniků a také jeho matky. Fakt hustý!
LADISLAV NAGY, překladatel Philip Roth: Duch odchází (Mladá fronta) Philip Roth je určitě jedním z nejlepších současných spisovatelů a Duch odchází, kniha o bolestech stáří, to jen potvrzuje. Roth je jako vždy maximálně přesvědčivý.
MICHAL JAREŠ, literární historik Vladimír Macura: Šťastný věk (Academia) Po více než patnácti letech je znovu vydán jeden z důležitých textů k pochopení některých symbolů a systémů své doby, i k možnému pochopení tzv. reálného socialismu. Kniha je doplněna o další texty, týkající se témat jako Mandelinka bramborová nebo Spartakiáda, jsou čteny a objevovány trochu jinak. Macura dává dohromady nečekané - třeba 19. století s cestou našeho prvního kosmonauta do vesmíru - a navíc umí psát srozumitelně a čtivě, což neznamená povrchně nebo tzv. zábavně.
VIKTOR JANIŠ, překladatel Petruška Šustrová: Služebníci slova (Pulchra) Začalo to jako cyklus rozhovorů pro Rádio Česko a díky nemalému osobnímu nasazení Petrušky Šustrové je z toho krásná kniha: rozhovory se čtyřiceti předními překladateli jsou svědectvím o lidech, kteří svůj život zasvětili neokázalé službě literatuře. Jinak řečeno: Petruščin předpoklad, že „s takovými lidmi bude zajímavé povídání, protože nemají moc času na blbosti“, se beze zbytku naplnil.
LIBUŠE BĚLUNKOVÁ, šéfredaktorka A2 kulturního čtrnáctideníku Ingeborg Bachmannová: Místo pro náhody (Triáda) Nekompromisní něha, přesnost myšlení, nadhled, vtip a osobní risk. Těžko překonatelná esejistika; rozhovory, v nichž je každá faleš i lenost dotazovatele s úctou a úsměvem rozcupována; básnický jazyk měst, jitření smyslů.
TOMÁŠ DIMTER, překladatel Vladimír Macura: Šťastný věk (Academia) V lednu se čtenáři obvykle probírají knihami vydanými v listopadu a prosinci, ale tentokrát jasně lednový tip: Šťastný věk Vladimíra Macury. Poprvé vyšel soubor studií o socialistické kultuře v Pražské imaginaci roku 1992 v nepatrném nákladu, teď jej vydala Academia. JAN NEJEDLÝ, literární publicista Michal Ajvaz: Cesta na jih (Druhé město) Román monstrum, román matrix, román matrjoška. Přestože je to příběh o bujení příběhů a hledání jejich pramenů, proti smyslu věci si z něj vyříznu žiletkou několik samostatných úchvatných epizod. Třeba vyprávění o démonce a robotce nebo o špatně oběšené socioložce. Tu filozofii kolem znám už z jiných Ajvazových knih.
ANEŽKA CHARVÁTOVÁ, překladatelka Tomáš Zmeškal: Milostný dopis klínovým písmem (Torst) Konečně pořádný česky napsaný román, ne jenom lehce přikrášlená autobiografie nebo deníky, ale obsáhlý, mnohovrstevný text s notnou dávkou imaginace i vědomostí, kde si každý může najít, co má rád. A do kterého se dá krásně ponořit za špatného počasí a hltat a hltat, až ho celý dohltáte jako zlý pes dort kočičky a pejska. Ale pak se nemusíte odvalit pryč s bolením břicha, nýbrž můžete o textu potěšeně uvažovat a vybírat, co bylo nejlepší. Že by zrovna ten pozdě rozšifrovaný milostný dopis?
MIROSLAV BALAŠTÍK, šéfredaktor měsíčníku Host Radka Denemarková: Smrt, nebudeš se báti.
Příběh Petra Lébla (Host) Kniha z několika důvodů mimořádná. Nejen obrovským materiálovým zázemím, autorčinou erudicí a čtivostí, ale především neobvyklým mícháním žánrů monografie a románu. Smrt, nebudeš se báti je totiž příběhem Petra Lébla stejně jako Radky Denemarkové. Románem posmrtného vztahu a dialogu mezi nimi, který prochází fázemi obdivu přes výčitky až k hádkám a konfliktům.
JIŘÍ PADEVĚT, ředitel nakladatelství Academia Pavlína Formánková, Petr Koura: Žádáme trest smrti (Ústav pro studium totalitních režimů) Editory pečlivě shromážděná a pečlivě vydaná edice dokumentů k propagandistické kampani, doprovázející „proces“ s Miladou Horákovou. Zcela upřímně doufám, že alespoň jeden ze všech těch svazáků, pionýrů, slévačů, dojiček, traktoristů, herců, tajemníků, spisovatelů a dalších spoluobčanů, kteří neváhali podepisovat uslintané rezoluce o zrádcích a vlcích v rouše beránčím, si tuto knihu dnes přečte a bude se alespoň soukromě hanbit. Naštěstí publikace obsahuje i reakce žádající pro obžalované milost. Je jich bohužel výrazně méně...
