* LN Zapochybovala jste během domácích závodů někdy o své nominaci ?
Ve třetím závodě jsem si v první jízdě v jednom místě špatně najela branku, ztratila snad sedm vteřin a dojela až pátá. Před druhou jízdou jsem cítila strach, že se na druhé místo, které by mi zaručilo jistotu nominace, už nevyškrábu. Bůhvíjak dobře mi skutečně nebylo.
* LN Jenže jste situaci zachránila a v neděli jste už de facto vůbec nemusela závodit, Peking jste už měla v kapse...
Věděla jsem, že Irena Pavelková nejspíš zopakuje velmi dobrý výkon z první jízdy a že mě čeká boj jen o druhé místo. Já už toho ale na divoké vodě zažila tolik, že jsem se totálně rozhozená necítila. To určitě ne. Každopádně jsem nakonec byla ráda, že jsem situaci zvládla a v neděli už jsem nemusela závodit o vše.
* LN Navíc vás prý při nedělním vítězném závodě trápilo jakési nachlazení.
Nachlazení ani ne, jen jsem si připadala hrozně unavená, snad až vycucaná. Bolela mě záda, zkrátka jsem byla celkově rozložená.
* LNV okamžiku, kdy jste měla nominaci jistou, jste ale v cíli, ještě v kajaku na vodě, žádné emoce neprojevovala. Copak jste nevnímala radost?
Já si pokaždé radši počkám, až výsledky uvidím na papíře. Občas se totiž stane, že člověku rozhodčí ještě přimáznou nějaké trestné body, o kterých třeba ani neví.
* LN Můžete se v Pekingu dočkat třetího zlata?
Můžu, nemůžu... Každopádně mě čekají silnější soupeřky než na předchozích hrách.
* LN Z Pekingu se olympiáda stěhuje do Londýna. Jak se těšíte...?
To jsou mi otázky... (směje se) Londýn by ale lákavý určitě byl...
