Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Hlad komplikuje léčení pacientů

Česko

PRAHA Hladovění a podvýživa je problém zhruba 40 procent pacientů v nemocnicích, v zařízeních pro dlouhodobé pobyty dokonce 60 procent. Jsou to často starší lidé, kteří nemají chuť k jídlu nebo mají fyzické potíže při konzumaci potravin.

Toho, že jedí málo, si v nemocnici často vůbec nikdo nevšimne.

Podvýživa u nich komplikuje léčbu, v nemocnicích leží déle a hrozí větší riziko komplikací. Pomůže jediné. Když se o tyto lidi někdo cíleně stará, dokáže ty rizikové najít, sleduje, kolik toho snědí, a věnuje jim kvalitní nutriční péči. Jenže přesně to stále v mnoha českých nemocnicích chybí.

Za všechno mluví čísla. Podle sondy, kterou ministerstvo zdravotnictví udělalo v patnácti velkých nemocnicích, je v nemocnici v průměru jeden nutriční terapeut či terapeutka na 117 pacientů. V nemocnici s nejhorší bilancí spadá na jednoho odborníka na výživu dokonce 200 pacientů. To je podstatně víc, než může kvalitně stihnout. Av malých nemocnicích, které nebyly v průzkumu zařazeny, může být situace ještě horší. „Není to přesné, ale obecně je odpovídající jeden nutriční terapeut na 50 pacientů,“ říká Tamara Starnovská ze sekce nutričních terapeutů České asociace sester. „Počet 100 pacientů na jednu nutriční terapeutku znamená, když to jsou náročnější pacienti, že to nejde zvládnout. Zhruba čtvrtina pacientů potřebuje soustavnou dlouhodobou péči nutriční terapeutky,“ říká Starnovská.

Asociace sester proto vydala doporučený postup, jak se o pacienty z hlediska správné a dostatečné výživy starat. Všem nemocnicím nabízí rady a konzultace. Ministerstvo zdravotnictví chystá akční plán výživy v nemocnicích. „Dokud se nezmění myšlení zdravotníků a hlavně vedení nemocnic, lepší to nebude,“ obává se však Česká asociace sester.

Pokračování na straně 7

Hlad komplikuje léčení pacientů

Dokončení ze strany 1

Problém podvýživy totiž podle asociace sester zdravotníci často podceňují. Nepovažují ho za dost důležitý. Ve většině nemocnic se vůbec nedělá systematické třídění pacientů podle toho, jestli jim hrozí podvýživa. „Měli jsme problém, že nám chyběly nutriční terapeutky. Zpočátku leželo hodně práce na sestrách, které prošly školením,“ říká Lada Cetlová, náměstkyně pro kvalitu Nemocnice Havlíčkův Brod. V této nemocnici zaváděli systém nutriční péče před třemi lety v souvislosti s přípravou na akreditaci kvality. V jedné české nemocnici zkoumali u všech pacientů, kolik toho snědí. Jen třetina lidí v nemocnici snědla celou porci jídla, třetina jen půl porce a zbylá třetina ještě méně. Podle odborníků přitom při nedostatečné výživě v nemocnici pacient neztrácí své tukové zásoby, ale svalovou hmotu. Ochabují i dýchací svaly, takže podvyživení pacienti častěji potřebují umělé ventilační přístroje. Hrozí jim víc infekce i proleženin. Špatně se jim hojí rány a potřebují více antibiotik, aby zabrala. Problém často nevzniká až v nemocnici. Podle starších českých průzkumů trpí v ČR při přijetí do nemocnice podvýživou až polovina seniorů, 80 procent nemocných s chorobami trávicího traktu a 85 procent onkologických pacientů. Odborníci na výživu zmůžou hodně. Především se sleduje, kolik toho kdo snědl, živiny se mohou doplnit i jinak. Problém souvisí i s kvalitou nemocničního jídla. Podle průzkumu vydá nemocnice za jídlo pro jednoho pacienta na den 61 korun.

Autor: